Vejletovani

Vsichni v Singapuru cestuji. Jakmile se naskytne prilezitost, je to jak obri kratkodoba migrace. O to vic pokud chytenete pekne pocasi, coz se tu postesi docela casto. No, a ja jsem sice za tu dobu, co tu jsem, cestovala taky - v pasu mam vic razitek za posledni 3 mesice nez za cely zivot - ale vsechno to byly pracovni vejlety, a ac to vsechni zni jako desna exotika (and don't get me wrong, I am not complaining), je to porad business. Takze obcas holt vidite letiste, hotel, meeting room a neco malo z mesta z taxiku. Neni to jako vejletovani po svem, a tak jsem se rozhodla, ze je na case to napravit! Je tu spousta moznosti, kam se vydat na jednodenni vylet, takze jsem skoro nejdriv nevedela, kde zacit, ale nakonec padla volba na Pulau Ubin. Pulau - v malajstine ostrov, Ubin - typicky bozarne znejici jmeno (no meli byste slyset nejaky ty nazvy stanic metra! ..jestli je nekdy budu schopna vyslovit bez lekci malajstiny nebo cinstiny, tak budu king!). Ostrov je asi 15 minut lodi od Singapuru, rychlovka byste rekni...krome toho, ze lod odjizdi z opacneho konce Singapuru, nez kde bydlim! Ale jak rikaji - all part of the fun! Tak jsem se v nedeli rano sbalila a vyrazila prozkoumat mistni singapursky zivot sedesatych let, jeste nez se Singapur stal modernim, svetovym financim centrem. Rika se, jde o posledni "vesnici" v Singapuru, kde se tak trochu vratite v case. 

Uprostred tech zelenych fleku bydlim....a Pulau Ubin je na severo-vychode

Navrat v case naznacuje po pravde uz jen cesta tam. Na ostrov jezdi lod, takove motorove prditko (sustainability is crying here), na ktere se vejde tak 10 lidi. Mistni dedousek, co lod ridi, neumi anglicky, ale trochu jako tehdy v Cine, si z toho vubec nic nedela, proste na me mluvi, jako by se nechumelilo. Z prozkumu predem jsem vedela, ze lode neodjizdi podle nejakeho jizdniho radu, ale podle toho, jak se naplni. Pridam se tak do fronty asi sesti lidi a rikam si, ze asi na me vyjde az tak dalsi...ale dedousek si asi mysli neco jineho, protoze na me zacne horecne gestikulovat, at jako ze jdu napred. Tak se trochu nervozne koukam na tech dalsich lidi, co tam cekaj, a ja je takhle predbehnu, ale tak following instructions, a k memu prekvapeni oni ani nejsou zaskoceni! No nevim, jak tohle funguje, ale kazdopadne nastupuju na viklajici se lodku, dedousek od kazdeho na palube vybere 3 dolary, nahodi motor a uz si to prdime smer Ubin.

Vyrazime smer Pulau Ubin!

To je hic!

A Pulau Ubin uz nas vita!

Chvilku se houpeme na vlnach, ale zanedlouho nas uz dedousek vysazuje na ostrove.  Koukam na mapu ostrova a zvazuju, jestli si nepujcim kolo. Vzhledem k tomu, ze k vychodnimu vybezku Chek Jawa, to je pesky asi 3 km, a technicky stav kol je ...diskutabilni... nakonec se rozhoduju pro pesi vylet, aspon muzu poradne fotit, zejo!

Misnti taxi sluzba...kterou jsem se teda rozhodla nevyuzit, ale zrejme funguje, protoze to kolem me parktat proprdela takova rezava osuntela dodavka...

Kontrast s mestskou modernou

Mno a takovehle maji domaci mazlicky...pekne venku v lavoru, vlastni vybeh, zadne terarium!

 

Bylinkova zahradka a ovocny sad

Mistni strasak...s hlavou z uschleho kokosu

Naucna Sensory trail s bylinkovou zahradkou a ovocnymi stromy....treba ananasovniky!

Cesta vede chvilku tropickym lesem s palmami...

...chvilku podel pobrezi..

...chvilu po slunicku, kde se totalne pecu! Hic jak blazen!

Ostrov neni velky, takze ani mistnich obyvatel tu moc neni, ale par domorodcu tu rozhodne bydli, nebo aspon soude podle domecku, ktere nevypadaji opustene.

Bydleni v mistnim stylu...

Mistni obcerstveni

Tady asi spis nikdo nebydli...i kdyz, kdo vi!

Domy nejsou nejak extra udrzovane nebo upravene, ale ty obri reproduktory tady me pobavily!

K vychodnimu vybezku ostrova Chek Jawa to je asi 3 km. Cestou potkam par opic, ale to je uplne prd oproti tomu stadu, co ceka u vstupu do vlastni Chek Jawa oblasti! Opicaci tam lezou pozaparkovanych kolech, smartraji v popelnicich a jakoukoli zaminku jim date, aby vam neco cmajzli, tak to udelaji. 

Opicinec!

Sustainability is crying again...

Jak kouka!!!!

...obal od chipsu....

Z misntiho visitor centra vede podel pobrezi stezka, ktera pak prejde v takove mosty vedouci nad morem, pokracuju pak skrz mangrovove plantaze, obcas je nekde nejaka vyhlidka, a pak cely okruh konci zase na stejne miste u opic.

Podel pobrezi...

Mangrove plantaze...jejich koreny jsou ve vode jenom kdyz je priliv...

 Z Chek Jawa jsem to prosla zpatky, cestou se stavila na par panoramatickych vyhledu, vylezla na Butterfly hill - kde bylo vazne spousta motylu (bohuzel me fotograficke umeni s telefonem bylo nedostatene na jejich zachyceni), dala si cerstvy kokos za odmenu...a pak vegetila na plazi, pockala na lod a odplula zase zpatky na pevninu.

..a uz cekam na lodku...

..tam, zpatky na pevninu...

Pekny vylet to byl!