Asia Light: My Borneo Adventure

Po horolezectvi z predchoziho dne jsem se tentokrat rozhodla pro regeneracni a relativne pohodovy posledni den. Zhruba hodinku za Kuchingem jsou dve jeskyne, ktere podle vsech reviews vypadaly hrozne zajimave, takze jsem rano hupsla do Uberu a vyrazila smerem do vesnicky Bau, odkud je k jeskynim pristup. Jako prvni jsem zamirila do vzdslenejsi Fairy cave, Jeskyne vil, ktera nese jmeno podle jednoho stalagmitu, ktery pripomina jakousi cinskou vilu nebo bohyni. Kdyz se po schodech a schucich vyskrabete nahoru a pruzorem se protahnete nahoru do vlastni jeskyne, az me prekvapilo jak je ten proctor obri! Jednou stranou tam pronika denni svetlo, takze je v jeskyni jdna trocho zelene, ale hlavne je super ze je tam videt a da se docela dobre fotit. Po schodisti se vystoupa nahoru, kde se pak schody deli do “Y”, takze muzete na dve strany, vzdycky mit vyhled na cely zbytek jeskyne. Piskovcove utvary trci vsude, pripomina mi to torsicku skaly v Adrspachu. Schodiste jako mravenci cesticky, svetlo pronikajici pruzorem a trocha zelene delaji s jeskyne opravdu pohadkovou! A samozrejme tam najdete I sochu te vily! Ale parade, rozhodne stoji za navstevu, nikdy jsem nic podobnehonevidela a jak rikam, jeskyne je obri! Kdyz se nabazim pohadky, slezu zpatky dolu a planuji pesky vyrazit k druhe jeskyni, melo by to byt asi hodinka chuze, tak se projdu. Plany mi ale hned za zatackou prekazi smecka asi osmi nepratelsky vypadajicich toulavych psu, kolem kterych bych musela projit. Rychle a bez vahani otacim smer zpatky. Mistni sedici v aute opodal se pta, proc jdu zpatky, tak mu rikam o tech psech, ale vypada naprosto nevzrusene. You just walk slowly and you will be fine! Yeah…sure! Ani nahodou! Vyptavam se na recepci, jestli je k vedlejsi Wind cave jina cesta, ale bohuzel neni. Kdyz ale zminim ty psy, tak jeden z nich se nabidne, ze me autem hodi na zastavku autobusu na hlavni, coz s diky kvituji, a v plechu na koleckach si pripadam vyrazne bezpecneji, kdyz prijizdime kolem te psi smecky! Vyskakuju z auta u autobusu, ktery…no je tam striska, ale to je asi tak vsechno. Autobus pojede az pojede bych rekla, a tak vyrazim pesky. Silnice vede bananovymi plantazemi, tak je to docela fajn. Ridici kolem jedoucich motorek se na me zubi, obcas projede auto… neni to nejkrasnejsi prochazka, ale jsem tu, Wind cave! Tahle jeskyne je jinaci, je pod zemi a je znama hlavne spoustou netopyru. Zaregistruju se, pripravim si celovku a vyrazim to prozkoumat. Jeskyne ma tri casti, ktere jsou propojene do okruhu. Bohuzel je tam tentokrat tma, takze na foceni nic idealniho ale ty brdo ty netopyri!!! Je jich tam mraky! Malicka chlupata telicka visici vsude mozne u stropu jeskyne, obcas vidite ve svetle celovky nejakeho poletovat, nastesti je svetlo odpuzuje, opravdu jsem netouzila po tom aby se o me to chlupate trepotajici telicko otrelo! Skalni utvary tady te jeskyni nejsou tak vyrazne a jak rikam, bez celovky ani ranu! Opet zazitek, stalo to za to!

Ted jen asi bude trochu orisek chnapnout Uber a dostat se zpatky do Kuchingu. Muj problem castene vyresi cesky par, ktery nahodne potkam, ktery ma rezervovaneho pruvodce s autem, takze mi nabide odvoz do Bau na autobus, odtud doufam, ze ulovim Uber. Cestou do Bau zacne prset a v momente, kdy vystupuju na “hlavnim autobusovem nadrazi” v Bau leje jako z konve. Uber unavailable, ale zda se, ze autobusy tu jezdi, takze nezbyva nez se pripravit na dalsi misnti zazitek! No, autobus ma ctyri kola, takze neni duvod si stezovat, ze! Odjezd je sic eve 14:10, ale mam trochu pocit, ze je to spis “az se rozhodneme, ze pojedeme”. No, ale nakonec se motor da s hlasitym buracenim do pohybu a plechova krabice se skutecne zacne hybat smer Kuching. Jedeme celou cestu s otevrenymi dvermi, kasicka je jizdne je papirova krabice od nejakych susenek, radici paka a volant jsou..no nevim, asi si takhle trochu predstavuju jizdu na traktoru… ale jedem, a stastne i dojedeme. Mezitim prestane prset a zase vykoukne slunicko. Vyrazim se domu ususit, prevliknout a vyrazim na odpoledne do mesta. Kuching je v prkladu mesto kocek, takze se vyrazim prochazkou podel reky podivat k sose kocek. Nabrezi je pekne, pozdeji vecer pak docela oziva, vse s vyhleledem na mesitu na druhe strane reky. Easy stroll along the river. Na zpatecni ceste mam v planu vyrazit na #1 doporucovane misto na veceri, ulovit nejakou rybicku nebo seafood, a Top Spot Food Court by melo byt to prave misto! Lokalita neni sice nezni uplne luktrativne, je to na strese kryteho parkoviste, ale wow! Vsechno super cerstve, ryby, krevety, krabi, morske potvory, na co si vzpomente. Vyberete si, co chcete, jak to chcete pripravit, s jakymidruhy zeleniny a na jaky zpusob, a pak uz jen pockate, az vam to pronesou. Nejlepsi je tam byt ve skupine a nadiktovat si rozne veci, takze muzete ochutnavat navzajem! Objednala jsem si velky mrkvovo-pomrancovy fresh juice a kdyz prinesli krevety, zeleninu a red snapper (ryba) v mangrove omacce, tak jsem cumela, kolik toho je a hlavne jak to skvele vypada. A chutnalo to bozsky, musim uznat, ze cerrtve je certsve. No parade, myslim, ze zaslouzene zavrseni meho dobrodruzstvi!

Posedela jsem a mezitim se setmelo. Po tom vsem jidle jsem byla docela vdecna ze prochazku zpatky domu podel reky. Nasviceny Kuching byl pekny, podel vody to zilo, mistni i turisti, prijemna atmosfera, bylo to fajn! No, a pak uz nezbylo jen balit kufry…..