Asia Light: My Borneo Adventure

Cvicne jsem zkusila zatnout svaly na nohou. Hmm. Nemuzu rict, ze by me nozky po vcerejsim sestupu nebolely. Ale v planu je regeneracni vylet na ostrovy, na Sapi Island a Manukan Island, zbyle dva, ktere jsem jeste nenavstivila. Pocasi vypadalo slunecne, tak jsem s dostatecnou vrstvou opalovaciho kremu po celem tele vyrazila pe smer Jesserton point. Trochu trable bylo s datama v telefonu, takze jsem si nemohla objednat Uber, a nezbylo nez nekde ulovit taxik. Kolem jedouci bezzuby dedousek na me bliknul, ale nezastavil. Na zadnich sedackach trunili lide, tak jsem usoudila, ze snad myslel, ze tudy jede zpatky. No, ale rozhodla jsem se vyrazit napred, bud pojede kolem nebo ulovim taxi nekde jinde. Za chvili s ale prdici vozidlo opet priritilo, a ja hupsla dovnitr. Musim rict, ze neslo o nejbezpecnejsi hrachotici vuz, ale dojeli jsme v poradku.

Tentokrat jsem se rozhodla pro “Beach Bums”, koupila lodni listek a v devet uz jsme rejdili vlnami smerem Sapi Island. Podle clanku na jednom blogu jsem vedela, ze by na ostrove melo byt nekde skryte vyhlidkove misto a byla jsem odhodlana ho najit. Kolem ostrove vede jungle trail, ktra byla vsude doporucovana, tak jsem byla pripravena trochu rozhybat svoje bolave nozky. Orisek byl vubec najit zacatek te trail, ale nakonec jsem s uspesne vydala nejprve podel pobrezi, a pak do kopce do buse. Prochazela jsem kolem zipline, ktera vede z tohodle ostrova na vedlejsi Gaya island, ale protoze bylo brzo rano, zatim se tam zadna akce nebo kvicici turisti svistici po lane nekonali.. Cesta me zavedla zpet k pobrazi k malemu altanku. Zatimco jsem fotila kamenite pobrezi, ze bocni cesticky, co se prudkym klesanim pripojovala, se dolu k altanku nahrnula particka v oranzovych trickach. Vypadali mistne, partickaasi sesti mladochu, zhruba stejne starych jako ja. Dali jsme se do reci, a vypadlo z nich, ze na istagramu videli fotku toho skyteho vyhledu, a ted ho – neuspesne – hledaji. Pry obesli tu trail a vyhled nenasli.. Hmm..mozna uz to zarostlo jungle, kdo vi jak stary ten post na tom blogu byl. Skoda, rikala jsem si, ale byla jsem preci jen odhodlana ostrov obejit a zkusit misto najit…co kdyby to nejak presli … Planuju se rozloucit a vyrazit na cestu, ale k memu prekvapeni se particka rozhodla vyrazit stejnym smerem jako ja, pry hlednai nechteji vzdat! Vyrazime tedy do kopce spolecne, ale oni se desne vlecou, takze kdyz se vyskrabu nahoru, nejsou v dohledu. No neva, jdu napres, oni si poradi. Pesinka se vlni, chvilku se skrabu nahoru a chvili hupsam po korenech dolu. Nakonec narazim na nenapadne rozcesti, jedna pesinka zahyba do lehce zarostle buse. To bude ono. Vsechno sedi, Y rozcesti, nic neni znacene…vyrazim pesinkou nejdriv dolu, ale pak se cesta naklapi a skrabu se nahoru na utes. Na konci je pak skutecne plosina a kraaaaaasny vyhled! Found it, well done me! Pripadam si jako na vrcholku sveta. Sviti slunicko a ja koukam na more, na horizont, do dalky… Freedom. Peaceful happiness that is healing body and soul. Ticho asi po pul hodince prerusi particka v oranzovych trickach, tak to nakonec taky nasli! Fotime se, spolu, navzajem, trochu povidame, je to outdoorova paticka, co o vikendech vyrazi vejeletovat do prirody. Docela fajn lidi, zvedavi, co delam, co tu delam…no a opet se citim exoticky, kdyz se se mnou chteji fotit. Pry mi fotky poslou na facebooku, heh! Maji sebou kamarada profi fotografa, tak kdyz ty fotky vazne poslou tak treba budou pekny. Uvidime.. No, musim se rozloucit, protoze ve dvanact mi jede lodicka na dalsi ostrov. S diky a “see you on facebook” se louci, a ja vyrazim na sestup. Fajn particka. A hlavne skvelej vyhled!

S pocitem uspokojeni me sportovni vejletovaci duse cekam na plazi na prejezd na Manukan. Mam pul hodinky, takze jeste hupnu do plavek a se snorchlem probrouzdam mistni vody. Bohuzel jsou vlny, takze se pisek misi a viditelnost neni nic moc. Par rybicek, ale rozhodne nic jako na Mamutiku. Tak uvidime, co Manukan prichystal! Po deseti minutach jizdy vlnami vystupuju na poslednim ostrove. Manukan vypada skoro rezidencne, domecky, kde se muzete ubytovat vypadaji jako bydleni v tropickem raji. Podel plaze je nekolik stanku s jidlem, pitim, kokosy – tak jasne ze si ho koupim! Projdu az uplne dozadu a ulovim kus plaze jen po sebe. Zapiknikuju si s pripravenou svacinkou a pak si jdu zarejdit do more. Stejne jako na Sappi jsou tu vlny, takze se pisek mele ve vode a neni moc dobre videt. Koralu tu je jen malicko, spis rybicky, pruhate a strakate a lemovane, no jak z atlasu biologie! Z “Beach Bums” vesty si udelam pohodlne sezeni a vegetim s knizkou…not bad life!

Tentokrat posledni lod odjizdi uz kratce po treti, ale protoze se zatahlo a vypada to, ze by moo prset, tak to ani moc nevadi. V obchodku naproti si ulovim veceri, odsolim se, a konecne mam cas solit clanky na blog. I feel very chilled (except my burnt back which is like a frying pan)…it was a good day!