My Borneo Adventure - Day 11

Kazde dobrodruzstvi nekdy konci…

Batoh je plny propocenych tricek a kratasu, telefon a fotak plny fotek, kuze na spalenych zadech se uspesne sloupala. Mam pocit, jako bych byla na dovolene mesic, tolik zazitku! Citim se sveze, odpocate. Mam svou praci rada, ale tahle pauza mi bodla... A Borneo je skvele misto. I had some amazing time, lucky me! Mam stesti, kdo by to byl jeste pred rokem tusil, ze pojedu na dovolenou na Borneo! Na druhou stranu tady je to jako jet u nas do Chorvatska…hodinku a pul let a jste v prirode, v jinem svete, ktery je casto jeste netknuty civilizaci, konzumem, hekticnem a neustalou honickou. Healing for the body and the soul. Cas jako by tu bezel jinak, az bude tak bude. Mistni maji mozna malo, ale jsou hrozne mili a ac nekteri by mozna takhle cestovat i vyrazili, mit prilezitost, skoro smireni se svym osudem, vypadaji spokojeni. Smireni, ze tohle je jejich zivot, jejich svet. A proste to tak je...

Je to ukazka obrovskeho kontrastu dvou svetu, hypermoderniho velkomesta a lokalni rybarske vesnicky. A vysvetlovat temhle lidem, ze plastove tasky v oceanu jsou problem je proste tezke… Priority tady jsou jinde nez jestli odpad pujde zrecyklovat. Jestli me to prekvapuje? Ne, jasne ze ne. Tohle nejsou zadna moudra, vsichni to vime... Jen skutecnost videt to na vlastni oci, bavit se s temi lidmi, kterych se to tyka, tomu dava jinou dimenzi. Tu realnou. Tu, ktera jde dal nez je klimatizovana kancelar a sustainability strategy... Na druhou stranu ale kazda lod, ktera chce stastne doplout potrebuje kapitana, co vi, jak lod ridit. Jak naplanovat trasu, tak aby nedoslo palivo nebo lod nenajela na skaliska. A jak pak drzet ten spravny smer. Kapitan, posadka i lide v pristavech musi pracovat jako tym. Jinak se zbozi nikdy nedostane tam, kam ma....

Kdyz clovek cestuje sam, ma hodne casu na premysleni. Mozna nekdy az moc... Bavite se s lidmi kdyz se s vami chteji bavit. Obcas to jsou ridici Uberu nebo mistni, co potkate. Jako single European looking girl lakate pozornost a budite zvedavost. Kazdy se pta. Nekteri reaguji nadsene na Ceskou republiku, nekteri se chytnou az kdyz zminim, ze je to kousek od Nemecka. Prace v Singapuru vsechny taky hrozne zajima, svuj pracovni pribeh jsem vypravela tolikrat, ze uz ho znam nazpamet. Lide jsou casto nadseni a intrigued, obcas to nechapou…obcas mate pocit, ze jsou proste ve sve bubline rozpinajici se do okruhu 200km na kazdou stranu. A tady jsou preci lesy vsude, vidite je kazdy den.... takze v cem je problem? 

Ale konec filozofovani, at vas uplne neodradim od dalsiho cteni! Rozhodne Borneo doporucuju jako dovolenkovou destinaci, ac bohuzel z Evropy je to docela vejlet... Uspesne jsem dobila baterky, a navzdory neidelanim okolnostem se mi podarilo si to docela uzit. Cestovani s nekym je lepcejsi, zazitky se sdili trochu lip nez jen pres blog, facebook nebo telefon.. tak snad priste!!!

And now back to business...Singapore is calling!

Myslim, ze jsem toho stihla docela dost!

My Borneo Adventure - Day 10

Po horolezectvi z predchoziho dne jsem se tentokrat rozhodla pro regeneracni a relativne pohodovy posledni den. Zhruba hodinku za Kuchingem jsou dve jeskyne, ktere podle vsech reviews vypadaly hrozne zajimave, takze jsem rano hupsla do Uberu a vyrazila smerem do vesnicky Bau, odkud je k jeskynim pristup. Jako prvni jsem zamirila do vzdslenejsi Fairy cave, Jeskyne vil, ktera nese jmeno podle jednoho stalagmitu, ktery pripomina jakousi cinskou vilu nebo bohyni. Kdyz se po schodech a schucich vyskrabete nahoru a pruzorem se protahnete nahoru do vlastni jeskyne, az me prekvapilo jak je ten proctor obri! Jednou stranou tam pronika denni svetlo, takze je v jeskyni jdna trocho zelene, ale hlavne je super ze je tam videt a da se docela dobre fotit. Po schodisti se vystoupa nahoru, kde se pak schody deli do “Y”, takze muzete na dve strany, vzdycky mit vyhled na cely zbytek jeskyne. Piskovcove utvary trci vsude, pripomina mi to torsicku skaly v Adrspachu. Schodiste jako mravenci cesticky, svetlo pronikajici pruzorem a trocha zelene delaji s jeskyne opravdu pohadkovou! A samozrejme tam najdete I sochu te vily! Ale parade, rozhodne stoji za navstevu, nikdy jsem nic podobnehonevidela a jak rikam, jeskyne je obri! Kdyz se nabazim pohadky, slezu zpatky dolu a planuji pesky vyrazit k druhe jeskyni, melo by to byt asi hodinka chuze, tak se projdu. Plany mi ale hned za zatackou prekazi smecka asi osmi nepratelsky vypadajicich toulavych psu, kolem kterych bych musela projit. Rychle a bez vahani otacim smer zpatky. Mistni sedici v aute opodal se pta, proc jdu zpatky, tak mu rikam o tech psech, ale vypada naprosto nevzrusene. You just walk slowly and you will be fine! Yeah…sure! Ani nahodou! Vyptavam se na recepci, jestli je k vedlejsi Wind cave jina cesta, ale bohuzel neni. Kdyz ale zminim ty psy, tak jeden z nich se nabidne, ze me autem hodi na zastavku autobusu na hlavni, coz s diky kvituji, a v plechu na koleckach si pripadam vyrazne bezpecneji, kdyz prijizdime kolem te psi smecky! Vyskakuju z auta u autobusu, ktery…no je tam striska, ale to je asi tak vsechno. Autobus pojede az pojede bych rekla, a tak vyrazim pesky. Silnice vede bananovymi plantazemi, tak je to docela fajn. Ridici kolem jedoucich motorek se na me zubi, obcas projede auto… neni to nejkrasnejsi prochazka, ale jsem tu, Wind cave! Tahle jeskyne je jinaci, je pod zemi a je znama hlavne spoustou netopyru. Zaregistruju se, pripravim si celovku a vyrazim to prozkoumat. Jeskyne ma tri casti, ktere jsou propojene do okruhu. Bohuzel je tam tentokrat tma, takze na foceni nic idealniho ale ty brdo ty netopyri!!! Je jich tam mraky! Malicka chlupata telicka visici vsude mozne u stropu jeskyne, obcas vidite ve svetle celovky nejakeho poletovat, nastesti je svetlo odpuzuje, opravdu jsem netouzila po tom aby se o me to chlupate trepotajici telicko otrelo! Skalni utvary tady  te jeskyni nejsou tak vyrazne a jak rikam, bez celovky ani ranu! Opet zazitek, stalo to za to!

Ted jen asi bude trochu orisek chnapnout Uber a dostat se zpatky do Kuchingu. Muj problem castene vyresi cesky par, ktery nahodne potkam, ktery ma rezervovaneho pruvodce s autem, takze mi nabide odvoz do Bau na autobus, odtud doufam, ze ulovim Uber. Cestou do Bau zacne prset a v momente, kdy vystupuju na “hlavnim autobusovem nadrazi” v Bau leje jako z konve. Uber unavailable, ale zda se, ze autobusy tu jezdi, takze nezbyva nez se pripravit na dalsi misnti zazitek! No, autobus ma ctyri kola, takze neni duvod si stezovat, ze! Odjezd je sic eve 14:10, ale mam trochu pocit, ze je to spis “az se rozhodneme, ze pojedeme”. No, ale nakonec se motor da s hlasitym buracenim do pohybu a plechova krabice se skutecne zacne hybat smer Kuching. Jedeme celou cestu s otevrenymi dvermi, kasicka je jizdne je papirova krabice od nejakych susenek, radici paka a volant jsou..no nevim, asi si takhle trochu predstavuju jizdu na traktoru… ale jedem, a stastne i dojedeme. Mezitim prestane prset a zase vykoukne slunicko. Vyrazim se domu ususit, prevliknout a vyrazim na odpoledne do mesta. Kuching je v prkladu mesto kocek, takze se vyrazim prochazkou podel reky podivat k sose kocek. Nabrezi je pekne, pozdeji vecer pak docela oziva, vse s vyhleledem na mesitu na druhe strane reky. Easy stroll along the river. Na zpatecni ceste mam v planu vyrazit na #1 doporucovane misto na veceri, ulovit nejakou rybicku nebo seafood, a Top Spot Food Court by melo byt to prave misto! Lokalita neni sice nezni uplne luktrativne, je to na strese kryteho parkoviste, ale wow! Vsechno super cerstve, ryby, krevety, krabi, morske potvory, na co si vzpomente. Vyberete si, co chcete, jak to chcete pripravit, s jakymidruhy zeleniny a na jaky zpusob, a pak uz jen pockate, az vam to pronesou. Nejlepsi je tam byt ve skupine a nadiktovat si rozne veci, takze muzete ochutnavat navzajem! Objednala jsem si velky mrkvovo-pomrancovy fresh juice a kdyz prinesli krevety, zeleninu a red snapper (ryba) v mangrove omacce, tak jsem cumela, kolik toho je a hlavne jak to skvele vypada. A chutnalo to bozsky, musim uznat, ze cerrtve je certsve. No parade, myslim, ze zaslouzene zavrseni meho dobrodruzstvi!

Posedela jsem a mezitim se setmelo. Po tom vsem jidle jsem byla docela vdecna ze prochazku zpatky domu podel reky. Nasviceny Kuching byl pekny, podel vody to zilo, mistni i turisti, prijemna atmosfera, bylo to fajn! No, a pak uz nezbylo jen balit kufry…..

Fairy cave

Big black hole behind!

Pruzor, kterym do jeskyne pronika svetlo

Vila!

Pohled na celou jeskyni,schudky to delaji uplne pohadkove!

Autobusova zastavka uprosted bananovych plantazi

Wind cave s netopyry

Je tu tma!

Kvalita nic moc, ale pro ilustraci..

Leje!..saaad face!

Krasojizda do Kuchingu

..dvere asi nejdou zavrit, no jizda ve velkem stylu!

My Borneo Adventure - Day 9

Vesnicka Santubong a stejnojmenna hora tycici se nad nic je asi 45 minut jizdy z Kuchingu. Podle pruzkumu terenu se zdalo, ze pujde o trochu hardcore vystup, nekolikrat zduraznovane, ze musite byt fit me skoro zacinalo znervoznovat, ale co, vyrazim a uvidime. Trochu orisek bylo vubec najit zacatek tech trails, coztak nejak naznacovalo, ze tam asi nebude uplne narvano... Stejne jako ostatni narodni parky - i Mount Santubong je narodni park, jak jsem zjistila - maji dole recepci, v tomto pripade "recepci" spocivajici ve skolni lavici postavene na verande domku, kde sedi pan a zapise si vase jmeno, cislo pasu a cas vstupu, da vam mapu a ukaze smerem do lesa se slovy "follow the red marks". Cool, sounds simple thanks! Se mnou se do jungle vydavaji jeste tri kluci ze Singapuru, kteri ale podle obleceni a vybaveni - jedna lahev vody a mobil - nevypadaji, ze se vydavaji az na vrchol (je tam kratsi okruh, jungle trail, ktery je asi na hodinku). Predchazim je v prvnim kopci, no a jak se zda, jsem na trati sama. Stezka je kamenita a s propletenymi koreny, vede nejprve podel potoka, az pak najednou dojdete k provazu, co vede na druhou stranu reky...takze prehupkate po kamenech, pak se jde zase chvili jungli. Je tu brutlane vlhko, takovych 95% nepochybne. Potim se jak mys. Pesinka se vynori ze stromu do koryta potoka, kterym se pokracuje nahoru. Kameny jsou oslizle a kluzske, chvilicka nepozornosti a plesknete sebou rychleji nez byste chteli..jak se taky stalo, zejo! Ale Uspesne se prehupkam zpet mezi stromy a koreny, splham nahoru stezkou, podlezam a prelezam popadane stromy, slezam po lane k vodopadu, po klade prechazim na druhou stranu a drapu se do kopce nahoru, no dobrodruzo a rozhodne si 5km za hodinu tempo neudrzite, i kdyz jste turbomys. Obcas se mi pod nohama mihne jesterka, poletuji tu obri krasne barevni motyli, tropy jak se patri..hlavne s tou vlhkosti teda! Cesta se zprikruje, stup po stupu lezu nahoru, pridrzuju se korenu, pekne vam to zapoji vsechny koncetiny. Mokre koreny a kameny klouzou, takclvek musi byt opatrny na kazdem kroku. Stavim na vyhlidce, pauzicka, a pak zas vyrazim dal. No, a pak to prijde. Nejprve nevinne lano, pak zebriky, pak visute zebriky po skale...Lezu a lezu nahoru...no ale pak nade mnou zvitezi pocit zodpovednosti. Kdyz bych se tady z toho zebriku skulila, pleskla sebou jako palacinka nejak dolu, tak nevim nevim, kdy me tu kdo najde...na vrchol to je sice kousek, ale cesta je ve stadiu konstantniho splhani prikre nahoru, a vyhlidky rozhodne nejsou na nejake ulevy, koukam na mapu a posledni usek ma obriznost 7-9 z 10 moznych. Je to sice na prd, ale Mount Santubong zustane nepokoren. Aspon pro zatim, priste, az tu budu nekym, tak ho dobyjeme jako veverky! Ale za ten risk to nestoji, parkrat jsem sebou uz pleskla, tak se davam na sestup si lizat rany, na tele i na dusi! No, a horo horo tres se, priste si vezmu posilu! Slezu dolu a chvilku lenosim u potoka v udoli, trochu zotavit telo! Zapiknikuju si, vycachtam si nozky, vyzdimu propocene tricko....No a pak se vydavam do nedaleho skanzenu, Sarawak Cultural village. Hrozne pekne udelana historicka vesnicka, domecky nasazene kolem jezera a kazda cast reprezentuje urcity mistni puvodni kmen, jejich typicke bydleni, onleceni, typicke aktivity. Projdete se na bambusovem moste nebo se muzete projet na bambusovem voru, nekde jsou ukazka koralkovani nebo tkani, jinde se vyrabi meze nebo hudebni nastroje, nebo lisuje stava z cukrove repy. Vesnickou se nes hudba z mistniho hudebniho pralesniho podia, v arealu je i "restaurace",kde muzete ochutnat mistni speciality. Prijemny zazitek, projdu si vesnicku a s prekvapenim pak zjistiju, ze jsou ctyri hodiny! A protoze je kousek znama Damai beach, rozhodnu se zbytek odpoledne vyrazit na plaz..posledni koupacka v mori a houpani ve velnach nez pojedu! Ackoli je plaz v arealu hoteloveho resortu, na plazi nikdo neni...no paradicka.. tak si povegetim, pohoupu se na vlnach, vyhreju se na slunicku a porochnim v pisku, no definice pohody! Kdyz se slunicko zacne klonit, jeste chvili posedim, ale myslenu zustat na zapad slunce nakonec zavrhnu, preci jen se musim dostat zpatky a hodinka cesty to je...a musim sehnat Uber! To se bohuzel ukaze jako problem,vsechny Ubery jsou busy, a tak mi nezbyva nez vyrazi nprozatim pesky, snad se nejaky uvolni. No, a neni to nejkrasnejsi cesta, sice ne extra frekventovana, ale silnice...slunicko zapada, a ackoli sedet na plazi a pozorovat zhavou kouli mizet za obzorem by bylo od dost krasnejsi, ale jak si to tak straduju, tak misty je pekny vyhled na zaliv s plazi, takze si zapad slunce uziju aspon tak! Ostatne posudte sami!

No, a moje Uberove dobrodruzstvi nakonec dopada tak, ze me v kopci predjizdi auto, ktere asi po 30metrech zastavi. Vystoupi z nej drobna mlada mistni slecna v letnich satech a sandalkach a rozbehne se smerem ke me. Zkoumam silnici, pro co ze bezi, asi jim neco vypadlo. Az pak mi dojde, ze bezi ke me! A pry kam jedu, ze me vezmou. Jedou do Kuchingu, kousek od mista kde bydlim. A protoze zacina byt tma, 45minut jizdy autem bych sla asi docela dlouho, a Uber v nedohlednu, vlastne docela z ulevou usedam na zadni sedacky auta a necham si vezt sunky smer Kuching. Domu prijedu az kolem osme, dlouhy den, ale krome tech par sramu parada! A Mount Santubong, jen pockej, ja ti to priste spocitam!

Zaciname nevinne podel potoka..

...a obcas pres potok..najdi si cestu sam!

Kameny a koreny...

..chvilema jdeme potokem...

..nebo podel lana..

..a zase koreny!

Skrabu se nahoru podel lana...

..az dorazim k vodopadu!

A prvni vyhled!

Koreny...

Pohled dolu...

A pohled nahoru...

A pohled dolu...

A pohled nahoru...

Prikra stena!

..koreny cestou dolu...

Slanovani cestou dolu...

Koreny a jungle! Again!

Relax u vody!

Sarawak Cultural Village

Vor z bambusu

Bambus!

Damai beach!