Rano nas pred odjezdem skutecne odchytil pan domaci a byl vylozene rad, ze muze vypravet o svem nejoblibenejsim miste - Abel Tasman National Park. Jeho nadseni trochu pokleslo, kdyz jsme mu rekli, ze nemame vic nez jeden den na to tam zustat, protoze pak uz musime smer Christchurch. Situaci uplne nevylepsilo ani to, ze jsme zminili, ze jsme objizdeli jih ostrova, coz povazoval za 'ztratu casu'... Skoro mel clovek na jazyku rict 'ale dedo, my nemame tolik casu, co mas ty'...ale nakonec jsme to uhrali na to, ze proste planujeme prijet na Zeland urcite jeste nekdy.
Kdyz vytahl mapu, papir a tuzku s tim, ze nam de facto naplanuje, co za ten den musime videt a muzeme stihnout, uz na nem bylo videt smireni s tim, ze do jeho oblibeneho mista zavitame jen na skok. Nadsene se rozkreslil a na kusu papiru byla za chvili mapicka pobrezi s puntikami oznacujicimi mista s popisky a sipickami stridave podel pobrezi nebo v mori, podle toho, jestli jsme meli jit pesky nebo kajakovat. Dokonce nam dal i tip na kemp, a letacek spolecnosti, ktere mame zavolat a domluvit si kajaky. Kdyz jsme s diky odjizdeli, sice jsme si nebyli jisti, jestli uplne jeho navrh vyuzijeme (precijen to bylo takovy hodne organizovany a na to my zas tak nejsme) ale rozhodne bylo fajn mit par mistnich tipu, a hlavne udelat panovi tu radost, ze se mohl pekne rozvasnit a rozvypravet! Vlastne hrozne pekny! No ale o kajakovani az zitra - dneska nas jeste ceka cesta podel zapadniho pobrezi!
Teda, prvni zastavka nebyla uplne u pobrezi, ale po ceste i tak. Par kilometru za Hokitikou smerem do vnitrozemi je souteska - Hokitika Gorge - na kterou jsem mela od dost lidi doporuzeni, ze to je fajn kratoucka prochazka, co stoji za zajizdku. Trochu jako Blue Pool, pokud touzite po tom mit tohle mistecko pro sebe, musite tam byt asi hodne brzo rano, ale i dopoledne, kdy jsme tam dorazili my, se dalo ulovit fotky bez lidi. Souteska na stejnojmenne rece ma skoro az temne tyrkysovou, nepruhlednou barvu a klikati se nekolika zahyby mezi skalami. Z parkoviste se pak projde takovou pesinou a pak pres visuty most (mimochodem visuty mosty tu maj oblibeny - je jich tu fakt spousta!). Je to tak dvacet minut prochazka, takze nic narocnyho, ale za to zdrzeni to stoji.
 |
| Visuty most pres Hokitika river |
 |
| Po tom moste se prichazi k hlavnimu 'esicku', kterym reka mezi skalami tece |
 |
| Zboznujou tu visuty mosty - maji jich tu mraky |
 |
| A nekaky se fakt hodne houpou! |
 |
| Hokitika Gorge |
 |
| Cela souteska ma takovy dve zatacky v podstate, kudy se reka klikati |
 |
| Vyhledy na Hokitika river co se klikat mezi skalami |
 |
| A jeste jeden primo u vody! |
Odtud jsme se vratili zpatky k pobrezi a dal pokracovali s vyhledy na more - nebo spis ocean bych mela rict! Silnice se klikati bcas trochu vic vnitrozemim, obcas naopak jedete uplne podel skalnatych plazi, kde se preklapi rozbourene vlny. My si dalsi zastavku udelali v Punaikaki, coz je male pobrezni mestecko zname hlavne skalnimi formacemi, ktere vypadaji jako na sobe naskladane palacinky - odtud taky nesou sve jmeno Pancake Rocks. Kratkou kolonadou kolem pobrezi tak vidite spoustu palacinek, vyhledu na more a vln tristicich se o ruzne uzke a hubene skalni prurvy. Trochu se to podoba pobrezi jizni Australie, co jsem videla v Sydney, ale tak tyhle veci se neokoukaj - navic tady to fakt vypada jako hromadky palacinek!
 |
| Pancake Rocks - jako hromadka palacinek |
 |
| Pancake Rocks s vyhledy na rozboureny ocean |
 |
| Do nejakych prurev obcas splouchla vlna a delala duhu!! |
 |
| Teda...nejdriv se roztristila o skaly, a pak as byla duha! |
 |
| Zubata skaliska |
 |
| Mechy tu rostou proste vsude - i na palacinkach! |
Puvodne jsme si tu chteli udelat piknik, ale nejak jsme usoudili, ze to je trochu moc busy misto a rozhodli se popojet nekam dal. Ulovili jsme takovy piknikovy mistecko s vyhledem na ocean, sice tam kolem nas porad mlsne brousil takovej podivne kachnovite vypadajici ptak - nejaky zvirata se tu proste lidi fakt neboji - ale nevypadal uplne utocne, takze jsme jen doufali, ze mu z tech drobecku chleba s humusem nebo avokadem nebude blbe!
Zbytek cesty pokracoval jeste chvili podel pobrezi, coz jsme si uzivali a parkat zastavili na nejake plazi jen tak blbnout ve vlnach (nebo jako ehm, ja jsem blbla, Martin to spis pozoroval z rozumne vzdalenosti). Voda byla silene studena a vlny blaznive, takze na koupani to nebylo, ale i tak...proste bozi - myslim, ze coastline je neco, co mi v Evrope asi fakt bude chybet!
 |
| Zapadni pobrezi jizniho ostrova!! Love it! |
 |
| Never ending coastline! |
 |
| Ledovy a rozboureny ocean - a ja sice uplne mokra do pul tela, ale happy happy! |
 |
| Hey girl, wanna ride? |
 |
| A takhle jsme si jezdili podel pobrezi, obcas nekde zastavili... a pak jeli dal..pujcit si auto je proste fakt pohodicka! |
Mirili jsme az uplne na sever jizniho ostrova smerem Abel Tasman National Park, takze jsme se pak museli bohuzel odpojit od silnice podel pobrazi a skrz Nelson Lakes oblast mirili vnitrozemim na sever. Nelson je oblast, kde se pestuje spousta ovoce, takze jsme cestou potkavali takove mini stanky nebo budky, kde nidko nebyl, jen spousta ovoce v papirovych pytlickach a kasicka k tomu! No takze uplne paradise!!! Blazene jsme se tak ladovali svestkama a ja u uplne slysela mamku s jejim 'bude ti blbe'...(tatka mival verzi 'at se z toho neposeres')...ale ty vogo - mnam!
 |
| Proste nejlepsi!!!! |
No kazdopadne jsme si dali i normalni veceri - navzdory tomu, ze jsem se napasla ovocem - a protoze nas cekal docela ranni start, mirili jsme to relativne rozumne spat. ...a to samozrejme neznamenalo, ze bychom vypili min vina, o to se Martin postaral! No aspon se spalo samo zejo!
 |
| Maji tu spoustu ovci samozrejme....ale v kempu, kde jsme prespavali meli lamy - how cool is that! |
Žádné komentáře:
Okomentovat