Asia Light: Live your dreams: kolem jezer k Mount Cook

Probudili jsme se do trochu zatazene oblohy, ale brutalni vitr se relativne postaral o to, ze se mraky behem dopoledne docela roztrhaly. Sbalili jsme auto a vyrazili se podivat k jezeru, ktere bylo vcera vecer uz ve tme. Za jasneho dne jsou asi videt i zubate kopecky na druhem konci jezera, coz ted rano uplne nebylo, ale i tak byla voda krasne modro modra. S vetrem navic splouchaly vlny tak, ze jste s pripadali jako u more! Posbirali jsme si na pamatku par super obrich sisek a popojeli kousek podel jezera zpatky k malemo kostelku na kopecku nad jezerem. Church of the Good Shepherd je udajne nejfotografovanejsi budova na Novem Zelandu a tak jsem se trochu bala, jestli tam nebudeme stat ve fronte, ale nakonec to vlastne bylo docela v pohode. Je to takovy maly roztomily kostelik, ktery je s jezerem a kopcema v pozadi fakt fotogenicky! A to jeste udajne na jare tu kvetou vlci boby (v anglictine lupin coz se zda ze je cesky vlci bob - ale nejsem botanik), a to dela pohled asi jeste fotogenictejsi. Od kosteliku se pak jeste da jit kousek podel pobrezi, kde s vetrem buracely vlny o kameni tak, ze to cloveka malem smetlo. Uplne daleko jsme se ale nevydali neb plan byl vydat se kolem jezer smerem Mout Cook National Park.

Cekala nas asi dvouhodinova cesta a tak jsme nechali Lake Tekapo v zadech a vydali se smer Lake Pukaki. Dalsi modro-modra obri plocha s hradbou hor tycici se na opacne strane. Bohuzel bylo ale taky videt, jak se na spickach kopcu zasekli mraky, ktere vypadaly, ze s sebou nesou solidni dest. To nam ale samozrejme nezabranilo udelat si piknik, protoze ackoli se to na opacne strane jezera se to kabonilo, my si jeste uzivali slunicka - yup, nebylo to uplne maly jezero! Takze prisla rada na prvni kolo avokad! Martin byl nejdriv nervozni, ze nemame sul a pepr a citron ..ale s prvnim avokadem i on pochopil, ze na mistni avokada se proste nemusi nic pridavat. Jako nevyhodou je, ze avokada kdekoli jinde uz pak nikdy nechutnaji stejne, ale to je problem, co jsme na nadchazejicich 14 dni nastesti nemuseli resit.

S denni davkou avokad jsme zamirili dal. Silnice v zasade kopirovala okraj jezera s obcasnymi zastavkami na vyhled a presto, ze jsme mirili spis do vic mraku nez slunicka jsme si jeli party v aute a drzeli se smeru na Mount Cook. Trochu nepredpokladanou zastavkou byla levadulova farma, ktera byla tak trochu uprostred niceho, coz nam prislo vlastne bezva, tak jsme se tam stavili podivat...a zjistili, ze tahle New Zealand Alpine Lavander je udajne nejvetsi organic lavander farma na jizni polokouli! Krome skvelyho fialovyho traktoru (uz druhej traktor za dva dny co tu jsme - seems to be a bit of a thing here!) meli i bezva - a mega obri - levamdulovou zmrzlinu, na kterou vam fakt nasypali ty levandulovy seminka. Sice jsem mela pocit, ze uz po zbytek dne nebudu muset nic jist, ale za ten zazitek to stalo!

Cim vic jsme se blizili k Mount Cook, ti vic zatazeno bylo, pak padla prvni kapka...a prsel prvni zelandsky dest. Puvodni plan na odpoledne bylo udelat si vylet do Hooker valley k ledovcovemu jezeru, ale s tim mnoztvim vody, co se snaselo z nebe, kdyz jsme prijizdeli do Mount Cook village, jsme to vzali rovnou smere informacni centrum, abychom zjistili, jake je s timhle destem skore.... No, uplne poztivne to nevypadalo neb se zdalo, ze dest ma utichat az v rannich hodinach.... to nejen znamenalo, ze vylet na odpoledne uplne nepripada v uvahu, ale taky jsme se museli rozhodnou, jak nalozime s Mueller hut celodennim trekem, co jsme meli v planu dalsi den. Precijen skrabat se temer do dvou tisic a nevidet vubec nic neni uplne velkej hit... Po konzultaci predpovedi a radarovych snimku jsme se ale rozhodli to risknout, zakempovat tady a zitra rano vyrazit do kopcu, fingers crossed bez deste. S destem busisim do kapoty auta jsme se premistili do maleho DOC kempu, coz byl jeden z mnoha kempu, co jsou spravovane Department of Conservation. Jsou to vetsinou mensi a docela basic kempy, kde mate vodu a zachody, obcas nejaky pristresek, ale jinak nic moc. Pri prijezdu se registrujete vyplnennim mini formulare a plati se primo hotovosti do kasicky, Rikaji tomu 'honesty box', a vlastne jsme to pak na Zelandu videli jeste na nekolika mistech, jak u tehle mensich kempu tak treba u stanku s ovocem v Nelson oblasti. No, a protoze porad prselo, a nevypadalo to, ze to v nejake blizke dobe prestane, sedeli jsme v suchu v aute, pustili si Relax & Unwind playlist a zvanili o vsem moznym.... a nakonec se rozhodli, ze ani nebudeme stavet stan a vyspime se v aute. To se ukazalo jako dobre rozhodnuti, protoze lilo fakt jak blazen, takze bychom my i stan byli mokri jeste nez bychom rozbalili tropiko..... Navic se ukazalo, ze nase Toyota Camry vuz je na spani docela pohoda. Asi ne nic co by chtel clovek podnikat ctrnact dni v kuse - uz jen proto ze i bez toho byl v aute uz dost bordel - ale na jednu noc nas to docela zachranilo. Jediny, co mi prislo trochu strasidelny bylo huceni vetru pod autem, co clovek slysel, ale kdyz vedle me Martin nejevim zadne znamky stresu, usoudila jsem, ze to je asi v pohode. To jsme jeste nevedeli, jaky budicek nas ceka rano! Ale o tom az priste!