Asia Light: Cherry blossom madness aneb Tokyo a kvetouci sakury

Tyden byl s tim vsim cestovanim a meetingovanim docela vycerpavajici, takze jsem byla rada, ze si o vikendu muzu trochu odfrknout, a vychutnat si vsechny druhy smoothie, ktere mistni snidanovy bar nabizel (bylo jich celkem pet a k tomu jeste ctyri druhy fresh juice mixu - raj!). Pocasi bohuzel uplne jarni slunicko a teplicko neprineslo, tak jsem nejdriv byla trochu rozmrzela, protoze jsem se tesila, ze nalovim nejake kvetouci tresne s modrou oblohou, ale tak co nadelate.

Plan byl nejdriv zamirit do Shinjuku Goyen Gardens, jednech z mnoha v Tokyu, ale sli jsme po doporuceni a tyhle Akiko napsala hned na zacatek seznamu, takze se to zdalo jako spravny zacatek dne. Misto metra jsme vyrazili pesky ulicemi Tokya, obcas fotili nejakou bizarnost, ale vlastne bylo hlavne fajn byt po tom tydnu na vzduchu. Vsichni me varovali, ze Tokyo je tohle dobou zaplavene turisty, a ze i mistni jsou cherry blossom season uplne poblazneni. No, musim rict, ze oboji se potvrdilo....uz z dalky byl videt dav, co cekat na vstup do zahrad. Na prvni pohled jsem se chtela otocit, ale jednak fronta postupovala rychle (efektivni Japonsko!) a hlavne jsou usoudila, ze jinde to nebude lepsi. Mile prekvapeni pak bylo, kdzy jsme se dostali dovnitr, protoze zahrady byly obri a lidi se vlastne docela rozprskli. Jako zapomente na romantiku nikde nikdo, ale kdyz jste byli trpelivi, dala se vyfotit i fotka bez lidi! Ale bylo to legracni, hned u vstupu byl obri stary strop obsypany ruzovymi kvety, krasne kosate vetve sahaly as k zemi, no parada...no tenhle strom byl obspany lidmi, co strkali hlavu do vetvi a fotili si selfie jak blazni. Po nejakych tech dvou letech v Asii si clovek na blazneni se selfie stick zvykne, ale tohle byla opet jina, me doposud neznama dimenze! Jako musela jsem se smat, teda jen do te doby, nez jsem zjistila, ze si ten krasny strom proste nevyfotim, teda aspon ne bez lidi..... ale kazdopadne myslim, ze chapu, co vsichni mysleli tim, ze 'Japanese go mad over cherry blossom'....vsichni vazne nadsene blaznili a selfieckovali jako divi.

Spousta mistnich chodi do parku a zahrad pod kvetouci sakury piknikovat, a ani chladne pocasi je neodradilo. Videli jsme i par skupinek, co vypadaly jako nejaky diskusni klub, tezko soudit, kdyz jim clovek nerozumi.... Rozhodne potkate plno paru, co se jen tak prochazi, rodinky s detmi, ktere jsou oblivious, ze tu neco kvete a chteji pobihat kolem a hrat si stejne jako v jakoukoli jinou dobu. A pak tu jsou turisti, co rozjimaji a obdivuji a foti.... jako ja! Modra obloha na fotkach tentokrat bohuzel neni, ale i tak to bylo moc pekny!

Dalsi zastavka byla hned v parku vedle, Yoyogi Park, ktery ma uprosted prosluly chram, kde se shodou okolnosti zrovna konala nejaka udalost, bohuzel se nam nepodarilo identifikovat, o co slo, ale tipovali jsme svatbu....zajimava podivana. Cestou taky prochazite kolem dvou dlouhych rad drevenych sudu vina a slamou obalenych zoku japonskeho sake, ktere byly prinasene jako obeti.

Modlitbicky

Sake obalene ve slame

Odtud jsme skocili na metro a zamirili smerem Roppongi Hill, coz je relativne novodoba ctvrt s restauracemi, bary, kavarnami a obchody. V arealu je taky primestky park, ktery pripomina singapurskou manikurovanost. Cestou jsme potkali par bizarnich obchodu a vyloh, nejvic sokujici byl obchod s oblecky pro psy....v primem prenosu jsme videli, jak mlady par s rozklepanym prtavym stenatkem civavy zkousi zlute krajkove saticky...no, musim rict, ze jsem byla v soku. A to hned vedle byl samozrejme salon a kadernictvi pro psy, a aby to kocickam nebylo lito, neco podobneho bylo hned vedle. No, je tu ten vztah ke zviratum asi trochu jiny....vnimaji to jako ze sve chlupate milacky hyckaji...no, nevim....

Kousek od arealu jsme ale nahodou natrefili na Starbucks, ktery byl ale zaroven spojeny s knihkupectvim. Uplne genialni napad, ktery jsem doted nikde nevidela. Muzete si tak koupit kafe, knizku a jen tak sedet mezi regaly a cist. Jsou tam takove male stolecky, kam si muzete svuj kelimek nebo hrnecek postavit. Prislo mi to jako super koncept, ostane kdo se uz nekdy sel pred destem schovat do knihkupectvi (ti, co zili v Londyne vedi, ze Waterstones nezklame!), a nejdriv bloumali regaly, ale pak popadli knizku a zacali listovat...a pak si vsimli toho kresilka v roku, a posadili se a zacetli se...no a ted si predstavte, ze si k tomu jeste muzete dat kaficko nebo caj, a pak si tu knizku klidne koupit!

Zacinalo se serit a tak jsme - kolem singapurske restaurace v Tokyu - zamirili ulovit neco k veceri, a pak zpatky do hotelu. Na nedeli byl v planu vylet, takze zadne ponocovani, at jsme svezi!