Asia Light: My Bali Adventure

Probouzi me slunicko, coz je super, tak se vyplizim ven do kuchyne. Tentokrat menim bananovou placinku za omeletu a uzivam si uzasne cerstve mango. Mnam! Doted jsem mango nemela moc rada, ale tohle proste chutna jinak, a je vynikajici! Taky se seznamuju s Nicol, britskou damou, ktera cestuje po Asii. Padesatnice puvodem z Manchastru se popisuje jako spiritualistka (zni jako desiva kombinace,zejo!), ktera v Britanii opustila svuj business spiritualnich kurzu a ted cestuje, medituje a pise knihu. Fair enough... No a protoze stejne jako ja ma v planu jet se podivat na ryzove terasy, Wayan nam nabidne, ze nas sveze a udela nam takovou tour. O problem s dopravou min, a tak za par minut sedime v aute smer Tegallalang na sever od Ubudu. Je krasny den a ryzova policka vypadaji tak uhledne! Ryze vsude, vsude sama ryze. Mijime spoustu 'placatych' ryzovych policek, kde se sklizi uroda v ruznem stadiu. Mistni v ryzovych kloboucih na parnem slunci stoji v rozbahnenych polich s ruznymi druhy ryze. Je fascinujici videt, kolik lidske prace (v sakra narocnych podminkach) jde do kazdeho zrnicka. Na obrich plachtach pred domy se susi hromady ryze, vsude ryze. Kolem to cmudi prdici auta a motorky, nekde si uprostred ryze hovi kocka, slepice...mate tu pocit, jako by se zastavil cas. Prijizdime k ryzovym terasam, ktere vydadaji jako z modelu! Fascinujici, fotky to bohuzel tak docela nazachyti. Mistni se vam hned snazi nacpat suvenyry, pohledy, piti ...cokoli za co se daji ziskat penize. Schazime dolu po jednotlivych terasach, vsude ryze! Slunicko pece, no pracovat v tomhle na ryzovem poli cely den je drina!
Zaplnim telefon fotografiemi a pak sedame zpatky do auta a Wayan nam nabizi prohlidku mistni rezbarske dilny, udajne nejvyhlasenejsi na Bali. Drevene sochy vyrabi pro mistni palace a luxusni hotelu po celem svete. 'Zrovna vcera jsme posilali jednu sochu do Nemeckaa jedno do Botswany do hotelu,' popisuje mi vrascity starik. V dilne maji nescetne neuveritelne propracovanych exponatu. Impressive work indeed! Protoze jsme tu sami (a mozna taky protoze Wayan vypada, ze ma kamose snad vsude!) ukazuji nam i vlastni dilnu. Na zemi tam kolem obriho kusu dreva, ktery vypada jako hodne tlusty ram dveri (coz udajne taky je) sedi asi 6 muzu, kazdy ma hromadku ryznych nastroju, rejpatek ruzneho prumeru, a na sve strane si rype... prace, ze ktere ja bych zesilela delat to cely den. Nidko z nich nemluvi anglicky, ale vsichni se zubi (ac nekdy s bezzubou pusou). Vypadaji spokojene..a asi i jdou. Pracuji na objednavce dveri pro kralovsky palac...zakazka co bude trvat asi 6 mesicu! Tomu se rika rucni vyroba! V dalsi fazi vidime sestici zen v mistnoch kostymech, ktere vyrezane ornamenty dveri nebo desky brousi smirkovym papirem. 'Tady zeny tvrde pracuji,' vysvetluje majitel dilny zatimco damy se usmivaji. Odjizdime, damy stale brousi dal, s usmevem, obcas si asi o necem povidaji, ale vypada to, ze takhle to jde kazdy den...
Dalsi zastavka jsou Holy Springs, misto na ktre bych sama asi nutne nemusela, ale Nicol se tam chtela podivat, tak proc ne. To jsem jeste netusila, co ceho jsem se namocila. A doslova! Holy Springs je posvatne misto s posvatnou vodou, ktera je chrlena z nekolika 'trubek' podle ruznych bozstev. Mistni se sem chodi modlit a 'omyvat' posvatnou vodou. Vstup do chramu je povoleny vsem, jen musite mit sarong, coz je vlastne takovy satek, ze ktereho si udelate dlouhou sukni. No, a protoze sarong tam jde i pujcit, Nicol se rozhoduje, ze si ho pujci a pujde se 'namocit' do te svate vody. Kdyz se oba podivaji na me s otazkou jestli to chci zkusit taky, je mi jasne, ze 'ne' neni accptable odpoved. Behem nekolika minut se tak zahalena v pujcenem zelenem sarongu s cervenym paskem namacim do posvatne vody. Jak Wayan vysvetlil, pristupujete jednotlive pistupne ke kazdemu 'chrlici'. Pomodlite se, oplachtene si oblicej, pak se trikrat napijete a pak strcite pod proud vody celou hlavu. A takhle to pokracuje u kazdeho dalsiho. Trochu s rozpaky zjistuji, ze v 'nadrzi' si to mezi nami brousi ryby....ah well, experience I guess... No, zazitek. Kdyz vylezeme a prevlekneme se do sucha, a cekame az se prezene lijak, na Wayanovu otazku, jake to bylo jsem trochu rozpacita a volim trochu diplomatickou britskou odpoved 'It was interesting!'.
Presouvame se do nedaleke restaurace mezi ryzovymi poli na obed. Par veci na taliri se nam nepodari uplne identifikovat, ale celkove chutne. Cestou na vyhled na Mount Batur jeste stavime na kavove plantazi s ochutnavkou. Prinesou nam 12 ruznych mistnich kav a caju, z nichz u me boduje asi nejvic kokosova kava. S timhle mnozstvim kofeinu v krvi budu bzucet cele odpoledne! ukazuji nam proces prazeni kavy a take mistni specialitu - cibetkovou kavu (Luwak coffee), jejiz kavove boby jsou vykadene cibetkou, takovym chlupatym zviratkem neco mezi myvalem a liskou...
Pres vyhlidku na Mount Batur (to je ta sopka na kterou dalsi den polezu na vychod slunce) se vracime zpatky, na vecer je v planu navsteva misntiho nocniho marketu...coz musim uznat byl take zazitek. Asi nic co bych musela mit znovu, ale sezenete tam vsechny podivnosti, hemzi se to tam mistnimi, s hygienou si tam hlavu nedelaji ..ale da vam to vhled do toho, co pro mistni znamena vyrazit na veceri! Rozhodnu se koupit si dve manga na zitrejsi brzkou snidani pred vystupem. Dama mi vezme dve manga, co jsem si vybrala, da je do pytliku, prihodi dalsi mango, dva kusy ovoce co nedokazu identifikovat a asi sest mandarinek. Vse da na vahu a rekne si o 10 000 rupii...to je asi jeden singapursky dollar, nebo 50p v librach! Paradise! Podekuju a ona vypada blazene.
Doma si pochutnam na mangu, ke kteremu mi Wayan jeste pridal dragonfruit a jedno svoje mango (prece musim ochutnat ktere je lepsi), pak si jen nachystam batuzek na odjezd ve 2:30 rano a s brichem plnym manga usinam. Drzte palce at je zitra pekne!