Asia Light: Nusa Penida a zazitky z tropickeho raje (Day 1)

Vlastne trochu nahodou jsem asi pred mesicem narazila na fotky moji tendejsi spoluzacky z zurnalistky, dnes profesionalni fotografky, ktera asi mesic cestovala po Indonesii. Jedno z mist na fotkach byla Nusa Penida, maly ostrov kousek od turisticky popularniho Bali. Nikdy predtim jsem o nem neslysela, ale podle Terky fotek to vypadalo jako uzasny tropicky raj, coz se po rychlem pruzkumu googlem potvrdilo. A tak kdyz se naskytla prilezitost prodlouzeneho vikendu, Nusa Penida se dostala do hry. Musim uznat, ze jakjsem tuhle destinaci prozkoumavala, chvilkama jsem pochybovala, jestli se do tohodle dobrodzustvi mam vubec pustit. Ostrov neni zatim moc turisticky, coz znamena uzasnou prirodu a vyhledy z utesu kde jste jen vy a vitr ve vlasech (a vedro - omnipresent)...za to ale infrastruktura je ponekud zaostala. Ostrov neni tak maly, ze by se dal prejit pesky, navic je extremne kopcovity, a v tom hicu po pravde nejakou streku v nohach mit nepotrebujete. Nejvhodnejsi dopravni prostredek je skutr nebo motorka, to ale neni nic pro zacatecniky, protoze cesty jsou jak emental... Asi jsem nikdy necetla o tolika lidech co se pri tom rozbili....a tak jsem s respektem tuhle moznost zavrhla. S nekym bych do toho mozna sla, ale sama mi to prislo az moc dobrodruzny....No takze jsem vlastne dlouho premyslela, jestli se tam vubec mam vydat. Ostrov nema kolem dokola silnici (ani cestu), a k vetsine tech kras, co chctete videt, se tak musi 'hvezdicovite'...takze se potrebujete nejak premistovat, jinak se tam vylet asi moc nevyplati, zvlast kdyz to mate jako prodlouzeny vikend a unik z pracovniho kolotoce.... Protoze je ostrov kousek od turistickeho Bali, samozrejme se muzete vydat na tour s nejakou agenturou, co vas vysadi na tech hlavnich mistech, ulovite fotku na instagram a jedete dal....ale asi nikoho neprekvapi, ze to nebyl uplne muj salek kavy. A zkratka moje dobrodruzne zvedave ja se ozvalo, a ja tak ve ctvrtek v pet rano mzourala na letisti pred gatem smerem Denpasaar, Bali.

Dve hodinky na to jsem uz vystupovala do davu indoneskych taxikaru, kteri se vas snazi ulovit a neodbytne vas sleduji jako vosy kam se jen pohnete. V tomhle je to bohuzel trochu nevyhoda cestovat jako Western looking girl sama, protoze jste obcas jako magnet. Nakonec se mi ale podarilo ulovit Grab a klasickou blaznivou indoneskou dopravou jsem zamirila smerem Sanur, odkud z pristavu jsem mela zabookovanou lod smer Nusa Penida. Tusila jsem, ze to s tou dopravou bude nevyzpytatelne, takze jsem mela jizdenku az na odpoledne. Cilene jsem se nechala vysadit trochu driv a zamirila k pobrezi, podel ktereho vede pesinka po ktere se da jit prakticky po cele delce Sanur beach. Potkavate mistni co rozmotavaji rybarske site, turisty, co si na lehatku hovi s dirnkem, obcas nejakou kavarnu nebo bar, obcas jen vyhlidky na more a lodky, co vypadaji jako pavouci nebo vodomerky na vode. Obcas vas mistni zeny lakaji do svych kramku s oblecenim, nabici naramky a nausnice...a do toho tam povykuji a pobihaji mistni deti. Kouleji na me velkyma ocima a s obrim usmevem volaji jedina slova, co anglicky umi 'Hello Miss, where you're going?'...A i kdyz odpovite a oni tomu nerozumi, zazubi se na vas a horlive vam zamavaji na cestu. Bezstarostny detsky svet...

Pred odjezdem jsem nasla malou kavarnu u pobrezi a ulovila kokos - dovolena tak mohla zacit. Na lodi jsem uplnou nahodou narazila na par Cechu, kteri se vydavali na Penidu na par dni behem jejich dvoutydenni dovolene, tak to bylo docela legracni si popovidat cesky. Ubytovani meli ale zamlubee ana opacne casti ostrova, takze se nase cesty s pristanim rozesly.

O kvalite cest ..nebo spis necest! ..jsem se presvedcila hned cestou na misto, ktere jsem mela domluvene na dve noci na prespani. Pro horske kolo by to byl paradni teren, ac obcas i tak mi to prislo docela krkolomne. Ale dorazili jsme celi do relativne nove postavenych vilek uprostred tropickeho niceho, vyhled do exoticke zelene, slunecna obloha...je tohle raj?

Bylo odpoledne, a slunicko se zacinalo chylit ke spanku, ale rozhodla jsem se jeste stihnout vyrazit smerem Amok Sunset, tajne mistecko na pozorovani zapdau slunce. Tip jsem mela opet od Terky, ktera na to misto narazila tehdy nahodou a byla nadsena. Zdalo se to tak hodinku chuze, coz by melo vyit presne na sestou pul sedmou zapad slunce, a to jsem jeste stihla slezt dolu k mori ke Gamat Bay, jedne tiche male zatice po ceste. Privitala me opustena plaz a sumeni vln...a bohuzel nejake vyplavene koraly, ale jinak jsem mela mistecko pro sebe. Navic na plzi byl uplne super korenaty stroj, krasne fotogenicka feature tak jsem to vyuzila jako prilezitost vyzkouset novy stativ s dalkovym bluetooth ovladacem!
Obloha se zacinala barvit, a tak jsem s zacala hrabosit zpatky do kopce na hlavni odbocku. Tam jsem se zpocena jak mys chvili kochala vyhledem a pak uz zamirila smer Amok Sunset. Je to misto na konci utesu, cesta tam proste konci....postavili tam z bambusu restauraci, u ktere je bazenek ze ktereho se da koukat na zapad slunce. K tomu jsu tam jeste takove 'veze', rikali tomu hnizda, a ,uzete si tam zamluvit svoje mistecko a pozorovat z vysky a v soukromi jak obloha zacina horet....

...a to tam tak sedie, popijite melounovy fresh, koukate na tu magickou krasu...a rikate si, ze nejaka mista a pocit proste nejde popsat. A mozna jsou zapady slunce trochu kyc...ale jen za tech par hodin, co jsem ten den na ostrove stravila, jsem se nemohla zbavit pocit, ze je tu neco mimoradneho...mozna to je ta turisticka neposkvrnenost, pratelskost mistnich..ale pripadate si tu, jako byste zili pribeh fotky, kterou jste si pred par dny prohlizeli v kresle v National Geographic.

Tohle je tropickej raj!