Asia Light: Thajsky Krabi

Vstavala jsem brzo, protoze na zacatek dnesniho vyletu to byla trochu streka. Nejdriv jsem zamirila smer Ao Nang beach, coz bylo asi 30 minut jizdy od Dawn of Happiness, kde jsem bydlela. Vsechno se teprve probouzelo a ja sedela s vyhledem na plaz a snidala. Kolem sem tam probehl ranni bezec, ale vetsinou bylo kolem jen par na jeste relativne prazdnou plaz loudajicich se turistu. To me ale plaz cekala dneska az v druhe casti , nejdriv jsem mela v planu pokorit vystup na Dragon Crest, ktery je soucasti narodniho parku Khao Ngon Nak, asi 40 minut jizdy na sever of Ao Nang. Udajne tam jsou nejlepsi vyhled na Thajsko, tak jsem byla zvedava.

Ulovila jsem taxik, shodou okolnosti toho sameho typka, co me vezl rano, a vyrazili jsme podel pobrezi na sever. Kdyz jsme se vymotali z turisticna a zmeni mopedu a tuk-tuku, cesta vlastne docela ubihala, na poslennich par kilometru jsme odbocili od more a vyfuneli to do kopecka na zacatek trasy. V malem altanku tam sedela mistni slecna, co vsechny navstevniky poctive zapisovala do velkeho sesitu, kazdeho se zeptala jsetli ma s sebou piti a trvala na ulozeni nebo vyfoceni cisla na emergency. No a pak uz se slo pesky, nejdriv po docela sirkove ceste, ktera pripominala trochu cestu po Jablenecke na Dvoracky, jen ty palmy a liany a vedro kolem moc nesedelo. Stoupani se rychle priostrilo, a se sikore cesty se stala uzsi pesinka. Na nekterych usecich byly udelane schody, ale vetsinou jste si vybirali cestu mezi mohutnymi koreny a kameny sami....a stoupani je prudke. Pravda, mozna to melo neco malo do cinei i s tim, ze bylo udajne 36 stupnu, a k tomu na Thajkso relativne vlhko (to byla mimochodem jesna vec, kterou jsem si tu fakt uzivala, oprtio Singapuru tu totiz bylo mnohem min vlhko, co byla parada! Asi byste rekli, at si pekne prestanu stezovat, ze dome je ted nevlidnch 10 stupnu a ta at si uzivam teplicko...ale vite, ono se to tak nejak ochodi, a zvlast ta konstantni lepivost z toho vlhka rozhodne neni neco, co by clovek zboznoval....takze je vlastne super uniknout obcas jinam, a prestoze tady bylo hic, bylo to suche horke leto, coz bylo bezva!)...

ale kazdopadne pocitejte s tim, ze at se na tehnle vystup vydate kdykoli, budete funet a poradne se potit. Casto se clovek tridrzuje rukama kamenu nebo korenu, aby se vyskrabal nahoru...ale ty vyhledy! Rozhodne to stoji za tu kazdou kapicku potu. A v 36 stupnich nahore na slunicku dokonce i docela rychle ususite to uplne propocene tricko.

Neni to uplne misto, kde byste na vrchnolku na skalach bylo sami....ale uplne procesi to taky nastesti nebylo. A ostatne nektere s fotek bez spolecnika neporidite. Zvlast tu slavnou na tom trcicim kameni. To je asi nejznamejsi fotka, z tohohle mista. A verte mi, vypada to nebezpecneji nez to ve skutecnosti je, myslim, ze byste musel byt docela umelec odtamtud spadnout..... Misto, ze ktereho se foti, a ten sutr, na kterym se pozuje, jsou od sebe asi minutu chuze, respoktive musite obehnout tu skalu takovy pruzorem...takze zapomnete na samospoust. Vrazila jsem tedy telefon do ruky jednomu panovi, a taky se nechala vyblejsknout! ...nekdo by rekl uplne instragramova fotka! No, tak daleko ja nechodim, ale myslim, ze nektere fotky vyhledu se povedly. Nekonecne zelene kopce, nebo spis takove trcici zelene vyrustky. A v dalce more, ktere sice na tu dalsku nevypada tak modro-modre jao kdyz jste primo u nej, ale i tak pohled do kraje krasny. Na to, ze jste vlastne jen v nadmorske vysce kolem 600 m to je paradni vyhled.

Hlavni vyhlidka jsou vlastne takova tri mista na skale, a z kazde z nich je videt troch una jinou stranu. Uplne 360 view to neni, vlastne koukate jen na vychodni stranu k pobrezi, ale ne ze by to vyhledu nejak skodilo. A jak nahoru jste se vyskrabali samozrejme nejlip poznate pri ceste dolu! Jako kamzik obcas hopsate po kamenech, obcas misute davat pozor, abyste se neprerazili o koreny nebo se pridrzujete o ohlazene kmeny palem....ale nakonec se ocitnete zase tam, kde jste rano zacinali.

Odhlasite se u te same slecny, a pokud jste jako ja, dost vam bodne koupacka! Nejblizsi plaz je neco kolem 2km chuze, takze jsem se vydala smerem Tubkek Beach. Opet pisecna plaz, tentokrat trochu vic civilizovana, protoze kousek je residencni arela pro turisty, ale kdyz se zasijete na okraji tak to se zalidnenim neni vubec spatne...bylo neco kolem treti, kdyz jsem se pohupovala na slanych vlnach a mzourala do slunicka. V prubehu odpoledne lidi jeste ubylo, takze, kdyz jsem si vyrazila pro kokos, plaz byla skoro prazdna. Povegetila jsem si na slunicku v pisku zbytek odpoledne, pak si na cestu v mistnim baru na plazi dala jeste jeden melounovy smoothie, a to uz se ale slunicko zacalo klonit k zapadu, a tak byl case se vydat zpatky, odsolit se, nakrmit se, a pak spat...nabrat silu na dalsi vylet!