Takze jsem udelala trik... ty dva dny jsem pracovala a domluvila si to, ze si volno vyberu jindy. A to jindy bylo zrovna minly vikend, kdy jsem se vypravila na par dni do Thajska do provincie na jihu, jen kousek severne nad Malajsii - Krabi.
Thajsko je posledni dobou dost popularni destinace, takze mi bylo jasny, ze na opustene plaze muzu zapomenout, ac jsem si itinerar naplanovala tak, ze nejvic turisticka mista jsem cilene vynechala. Jo, turtisti tamjsou, a je rozhodne poznat, ze zeme z turstickeho ruchu zije. Ale musim zaroven uznat, ze to vubec nebylo nejak hrozny, ostatne i par fotek bez lidi jsem poridila, a relativne snadno.
Vyrazila jsem uz ve ctvrtek odpoledne, let trva neco pod dve hodiny takze si ani moc neschrupnete. Kdyz vam militantne se vyhlizejici urednik vrazi razitko do pasu a vy vyjdete do horkeho (ale sucheho, zadna lepiva vlhkost) dne, hned vas odchyti slecna, co naviguje turisty do hotelu, at uz taxikem, nebo autobusem Nasmerovala me do jednoho z autobusu ja jen doufala, ze papirku, ktery mi vrazila do ruky jako jizdenku, je nekde napsano, ze me ma ridic vysadit v Dawn of Happiness. Cesta autobusem byla trosku vzpominka na Indonesii, nicmene jsme dorazili poradku, sice olepkani protoze vetraky jaksi nestacily, ale nevadi.
Bydleni jsem si zamluvila v mistnich bungalowech primo u more a jak to Market na fotkach, co jsem posilala popsala, byly to takove peknetropicke domecky. Asi uplne ne na nekolikatydenni pobyt, ale na par dni jako pracovni detox a unik do klidu to bylo vynikajici.
No a protoze bylo neco kolem pate seste odpoledne (presunem jsem ziskala hodinu dne navic!), vyrazila jsem se projit po plazi smerem k Susan Hoi (Seashell Cemetry), hrbitovu zfosilizovanych musli. Zrovna byl mohutny odliv, takze more nevypadalo uplne vabne, ale vlastne to byl zajimy pohled na ty vsechny lodky opustene trcici na sousi...a aspon se dalo pekne jit po plazi az tam. Bylo fascinujici, ze jak byl odli tak daleko, odhalily se na nekterych skalkach koraly. Nekdo mi rikal, ze barva koralu, kdyz na ne koukte pod vodou pri snorchlovani je dana tim jak se na nich lame svetlo. Nikdy jsem nezkoumala, jestli je to pravda, ale kazdopadne tyhle koraly na sousi vypadaly barevne jinak, takze na tom asi neco bude. A ten hrbitov musli jak tomu rikali byl zvlastni zkusenost. Na pohled to vypada jako pohazene panely na plazi, ale kdyz se podivate z blizka, unvitr jsou jakoby zalite zfosilisovane musle. Je u toho taky docela pekna vyhlidka, na kterou jsem se dostala presne kdyz se slunicko zacalo klonit k zapadu. Pak uz jsem se jen dokondrcala zpatky, ulovila neco k veceri, polenosila v houpaci siti a zamirila spat. Po predchozi zkusenost na Tioman Island, kde jsem taky spala primo u pisecne plaze, jsem tentokrat byla vybavena repelentem a hlavne moskitierou, ktera byla zavesena kolem postele. Pripadala jsem si sice trochu jako Lubejda, nebo nejaka sultanska princezna, ale jestli me to melo zachranit pred ozranim muchnickama tak klidne!
 |
| Moje tropicka chaloupka s houpaci siti |
 |
| Susan Hoi - Seashell cemetry anec hrbitov zfodilisovanych musli |
Žádné komentáře:
Okomentovat