Asia Light: Thajsky Krabi

Usinat s sumenim more a probouzet se s tropickym cvrkotem ma v sobe neco relaxacniho, protoze i kdyz jsem se probudila brzo rano, pripadala jsem si krasne svezi, a to byl teprve prvni den! Jak jinak - vyrazila jsem se probehnut po plazi a pak vesnici dal. Byl vsedni den tak jsem potkavala nejruznejsi vozitka, co transportovala deti do skoly, a mistni, co si na trhu nakupovali roztodivne veci k snidani nebo se loudali k rannim ritualum do mistni mesity.

Rozhodla jsem se vyrazit smer Railay Beach co nejdriv, a ulovit snidani az na miste. Vyhodou bylo, ze lode timhle smerem mirily z mista, ktere bylo asi 10 minut chuze po plazi, takze jsem se neco pred devatou rano priloudala tam, a spolu s peti dalsimi se nalodila do 'longtail' boat smer Railay.

Railay Beach je jedno z nejikonictejsich mist Thajska. Plaz s bilym piskem a piskovcovymi utesy trcicimi z tyrkysove modreno more je typicka 'this is Thailand' fotka, takze se neda ocekavat, ze plaz budete mit sami pro sebe. Ale kdy se prenesete pres tu turistickou stranku, ze navstevu to rozhodne stoji. Railay neni pristupna jinak nez lodi a cela oblast nabizi na jeden den vlastne docela veci k videni. Hlavni jsou samozrejme nadherne plaze, na kterych si pripadate jako v tropickem raji (az na ty lidi teda), ale rozhodne se vyplati se porozhlednou i v okoli. Pres utesy na zapadni strane Railay vede takova kozi stezka, kudy se se pres vyhlidku prelezt na druhou stranu na Tonsai beach. Ta je o poznani klidnejsi a autentictejsi, s pomalovanymi hipster bary a pohodovou hudbou. Na okolnich skalach, co se tyci nad plazi, typicky visi nekolik horolezcu, v mori krome rachajicich lidi obcas zahlidnete kajak, obcas na melcinu pripluje longtail boat vysadit do pisku dalsi navstevniky. Ale je to pohodicka a plaz je vlastne docela prazdna.

Z Tonsai beach, ktera je na severo-zapade Railay se da asi 40min jungle trekem projit pred kopec na druhou stranu, odkud mi odpoledne lodka mirila zase zpatky. Uzka pesinka a tropicky les jsou prijemnou zmenou od utesu a pisku, stezicka se vine nahoru do kopce, kde je bohuzel vyhled na zatoku videt jen skrz stromy. Odtud se pak prudkym sesupem, kde bylo videt, ze se tudy klouzalo uz par lidi (a nechci vedet, jak to vypada za mokreho pocasi!) dostanete dolu a z jungle se pak cesta napoji na pesinku zpatky k pobrezi. Cesta vede kolem Diamond cave, krapnikove jeskyne, dovnitr jsem teda nesla, asi hlavne kvuli casu, ale od pohledu mi to pripomnelo nase Konepruske jeskyne.

Misto jeskyne jsem totiz chtela stihnout vylezt na vyhlidku nad zatoku na vychodnim pobrezi. Vedla tam stezka, ktera na prvni pohled vypadala jako prudky sraz plny korenu...nastesti bylo sucho, ale chapu, proc maji dole ceduli, ze za mokreho pocasi se tam nesmi.... Vystup je spis splhani nez chuze, prelezatek obri koreny a vetsinu casu jste na vsech ctyrech a pridrzujete se nebo pritahujete o kameny nebo koreny. Ty jsou casto tak ohlazene, jak se jich chyta spousta lidi, ze obcas klouzou i suche. Byla jsem rada, ze jsem se prezula, ac teda par zoufalcu tam lezlo v gumovych zabkach, sanadlech, a nekteri borci dokonce bosky...coz mi prislo ze s bezpecnosti nema nic moc spolecnyho, ale tak budiz... Po nedele pul hodine se vyskrabete na vyhlidku, ktera teda stoji za to! Vyhled na celou modro-modrou zatoku pod vami je parada! A pak uz se zbyva jen opatrne seskrabat dolu...vzdycky si pri tehle sestupech vzpomenu, jak nas rodice ucili slezat prudke schody na chalupe, kdyz jsme byly s Market maly....jak jsme lezly hezky pozadu, jeden schudek po druhem.

Po sestupu jsem po pravde od te suche hliny a oranzoveho prachu, smiseneho s potem, byla jako prase...a protoze mi zbyvala jeste chvilka casu, prosla jsem to na treti plaz, Pranang beach. Slunicko uz tehdy bylo nizko, a na spatne strane, takze fotky uplne nevysly, ale plaz je z jedne stray ohranicena obri skalou, s krasne vyrysovanymi utvary, a v jednom z nich je dokonce vmacknuty chram s par soskami.

No, a ac bych si klidne jeste hovela ve vode nebo v pisku na plazi, posledni lod odjizdela ve tri takze jsem si sbalila veci a vydala se zpatky na vychodni plaz, odkud jsme s blizicim se odlivem, a slunickem, co se zacinalo klonit, zamirili zpatky. Na zaver vyletu jsem se jeste stavila na vynikajici ovocny smoothie a pak uz bylo vlasne docela fajn se vyrazit odsolit do sprchy a krome par dalsich kokosu ulovit i neco k veceri....s samozrejme si pohovet v houpaci siti a koukat na zapad slunce, zejo!

...no musim rict, ze Krabi za me teda zatim dobry!

Ranni cekani na lodku smer Railay

Pohled z lodi, Railay pred nami

Typicka Railay fotka

Na tuhle snidani se vyplatilo pockat!

Cesta smerem na Tonsai...musite projit vodou na tu pesinku v dalce mezi stromy...no vyplati se mit plavky a volne ruce, aby kdyz prijde vlna jste se mohli pridrzet skaly, jinak vas to na mi primlaskne...