Thajsky Krabi - day 5

No,  kazda sranda nekdy konci...takze se nedalo nic delat, byl cas sbalit si batuzek a zamirit smer Singapur. Letelo mi to ale az odpoledne, takze jsem samozrejme stihla ranni beh a taky thajskou masaz. Cumite co! Nikdy jsem vlastne na masazi nebyla, a prostrastvi mezi trocpickymi chaloupkami, kde jsem bydlela melo takovy pristenek, kde meli mistni rozlozenych par lehatek...a tak jsem si rikala, ze to vyzkousim. Nakonec jsem zvolila olejovou masaz, ze slunicka jsem byla vysusena jako rozinka, tak by to mohlo prospet. No....a v podstate jsem si hodinu hovela na zadech a na brise a susnala si, jak se mi pod drobnymi rukami mistni Thajky povoluji trapezy, zada... Prisel mi trochu zvlasstni pocit, nechat na sebe sahat uplne ciziho cloeka, az slecna byla uplne hrozne mila!, ale musim priznat, ze to teda bylo super prijemny!

...a pak uz vazne nezbylo nic jineho nez si lupnout kokos na zaver a dat Krabi bye bye! Bylo tu fajn, a zda ze, ze tahle zeme ma hodne co nabidnout...tak treba zase nekde jidne priste?

Thajsky Krabi - day 4

Jedna z nejvic doporucovanych aktivit na Krabi je tzv. island hopping. V praxi to znamena, ze rano hupsnete s nejakou skupinkou lidi do lodky a ta vaz odveze na prvni ostrov. Tam mate par hodin na prozkoumavani, snorchlovani a tak, a pak hupnete do lodky a jede se dal na dalsi ostrov. Typicky to takhle probiha se ctyrmi ostrovy. No, asi uz si dokazete tipnout, jestli je tohle neco, co jsem podnikla.....radsi nez hupsat z lodi do lodi a z plaze na plaz a videt vsechny a poradne zadnou (jen nazor!), jsem se rozhodla vyrazit jen na jeden ostrov - Ko Hong - a stravit den tam.

Stejne jako na Railay, i sem jezdi mistni longtail boats, a cesta trva neco kolem 40 minut z Ao Nang beach. Rano jsem nejdriv vyrazila na svuj ranni beh - chasing the sunrise! - a pak uz zamirila smer Ao Nang ulovit snidani. Objevila jsem uplne super podnik, jmenoval se Lion & Shark (Lev & Zralok) a prezentoval se jako smoothie bowl bar. Zastrceny v postranni ulicce by ho clovek snadno minul protoze vstup do nej je verte nebo ne po zebriku! Mala super utulna, vzdusna kavarnicka, sezeni na polstarich na zemi u malych stolecku, mila obsluha a uzasne menu, no byla jsem nadsena! Nafutrovala jsem do sebe velkou smoothie bowl s ovocem a chia seminkama a byla pripravena na vylet.

Prvni hacek se na prvni pohled zdalo sehnat dalsich 6 lidi, co pojedou se mnou, ale Ko Hong je jeden z tech vetsich, a zrejme popularnejsich ostrovu v okoli, takze jsme se zanedlouho ja, tri Britove, Belgican a italsky par soukali na lod a vzdalovali se od pevniny.  Ostrov ma dve hlavni mista, kam se stoji za to podivat. Jedno je uzavrena laguna na vychodni strane ostrova, druhe je pak hlavni plaz, ktera se tahne podel zapadniho pobrezi. Laguna je piskovcovymi skalami uzavreny utvar, kam se neda dostat jinak nez lodi. Vetsina lodi tam zastavuje, a protoze byla zrovna nizka hladina, dalo se z lodi i vystoupit do bileho pisku a pruzracne vody. Kdyz jsem ale videla kolem pridi provlnit se dve velke meduzy, vlastne jsem si to rozmyslela a rozhodla se schovat si koupani na plaz. Mezerou mezi skalami jsme propluli zpatky na more a zacli ostrov obeplouvat smerem k plazi. Tam nas lodka vysadila. Bylo neco kolem jedenacte, a zpatky jsme meli byt ve tri...to znelo tak akorat. Nedelejte si iluze, ze na ostrove je nekonecne mnozstvi aktivit, ale pozorovani barevnych pruhovanych rybicek nebo obeplouvani utesu vam urcite nejakou dobu s nadsenim vydrzi. V vnitrozemi ostrova je pak takova kraticka jungle trail, kam se jde vydat  a prochazku a uniknout pecicimu slunicku. Navim kolem dvanacte se plaz relativne vyprazdnila, protoze vsichni island hopperi pokracovali na dalsi ostrovy. Hovela jsem si v pisku a louskala Homo Sapiens v Kindlu a teprve tehdy si vlastne uvedomila, jak byly predchozi tydny v praci hekticky, a jak moc mi tenhle unik bodnul - work detox!

Klid mi ale z niceho nic narusil mistni obyvatel pralesa, ktery se zdalo by na sve tradicni odpoledni pochuzce. Zasustilo listi nad hlavou and do pisku si to namaziroval obri varan. Prosinul si to jen nekolik centimetru od me hromadky veci, minul me a piskem se zacal sourat po okraji plaze. Jako spravny turista jsem si ho samozrejme musela vyfotit, ale jinak jsem ho nechala kracek svou cestou a jen legracne pozorovala, jak si ho postupne vsimaji ostatni a pohotove roluji sve rucniky a matrace, co mu staly v ceste.

Jungle trek prochazka se zejmena po vcerejsim vylete zdala takove prd, ale bylo fajn uniknout do stinu palem a zmeti ptaciho svitoreni, a pozdeji odpoeldne i cvrkotu cikad. Posledni lod odjizdela ve tri, takze tesne pres treti byla plan nejlepsi, vylidnena, a tak se konecne daly poridit pekne snimky bez lidi. No, a pak uz nezbyvalo se zpatky nalodit a zamiit na pevninu.

Vylet jsem - jak jinak - zakoncila kokosem - a zapadem slunce, ktere se proste neokoukaji. A kdyz uz i slunicko zmizelo za obzor, byl cas se vydat zpatky, odsolit, nakrmit....a pak jako sultanska prinzecna v moskitiere listovat fotkami a zazitky z dalsiho dne v tropcikem raji.

Lion & Shark, kde jsem lovila snidani

Smoothie bowl - mnam!

Vyrazime smer Ko Hong

Pohled z laguny na more

Na ceste z laguny na plaz

 

A tohle uz je Ko Hong beach....

 

Whohoo...tropical paradise?

Necekany navstevnik z pralesa...

Plaz je po stranach uzavrena piskovcovymi utesy...a jak vidite v dalce, plaz nebudete mit uplne tak pro sebe...

Jak kdyby mi chlapecek pozoval! 

...ale odpoledne se plaz precijen vyprazdnila!

Takova tropicka....focena na samospoust s telefonem pripevnenym na vetev (mozna si poridim stativ!)

Zapady slunce se neochodi....

Thajsky Krabi - day 3

Vstavala jsem brzo, protoze na zacatek dnesniho vyletu to byla trochu streka. Nejdriv jsem zamirila smer Ao Nang beach, coz bylo asi 30 minut jizdy od Dawn of Happiness, kde jsem bydlela. Vsechno se teprve probouzelo a ja sedela s vyhledem na plaz a snidala. Kolem sem tam probehl ranni bezec, ale vetsinou bylo kolem jen par na jeste relativne prazdnou plaz loudajicich se turistu. To me ale plaz cekala dneska az v druhe casti , nejdriv jsem mela v planu pokorit vystup na Dragon Crest, ktery je soucasti narodniho parku Khao Ngon Nak, asi 40 minut jizdy na sever of Ao Nang. Udajne tam jsou nejlepsi vyhled na Thajsko, tak jsem byla zvedava. 

Ulovila jsem taxik, shodou okolnosti toho sameho typka, co me vezl rano, a vyrazili jsme podel pobrezi na sever. Kdyz jsme se vymotali z turisticna a zmeni mopedu a tuk-tuku, cesta vlastne docela ubihala, na poslennich par kilometru jsme odbocili od more a vyfuneli to do kopecka na zacatek trasy. V malem altanku tam sedela mistni slecna, co vsechny navstevniky poctive zapisovala do velkeho sesitu, kazdeho se zeptala jsetli ma s sebou piti a trvala na ulozeni nebo vyfoceni cisla na emergency. No a pak uz se slo pesky, nejdriv po docela sirkove ceste, ktera pripominala trochu cestu po Jablenecke na Dvoracky, jen ty palmy a liany a vedro kolem moc nesedelo. Stoupani se rychle priostrilo, a se sikore cesty se stala uzsi pesinka. Na nekterych usecich byly udelane schody, ale vetsinou jste si vybirali cestu mezi mohutnymi koreny a kameny sami....a stoupani je prudke. Pravda, mozna to melo neco malo do cinei i s tim, ze bylo udajne 36  stupnu, a k tomu na Thajkso relativne vlhko (to byla mimochodem jesna vec, kterou jsem si tu fakt uzivala, oprtio Singapuru tu totiz bylo mnohem min vlhko, co byla parada! Asi byste rekli, at si pekne prestanu stezovat, ze dome je ted nevlidnch 10 stupnu a ta at si uzivam teplicko...ale vite, ono se to tak nejak ochodi, a zvlast ta konstantni lepivost z toho vlhka rozhodne neni neco, co by clovek zboznoval....takze je vlastne super uniknout obcas jinam, a prestoze tady bylo hic, bylo to suche horke leto, coz bylo bezva!)...

ale kazdopadne pocitejte s tim, ze at se na tehnle vystup vydate kdykoli, budete funet a poradne se potit. Casto se clovek tridrzuje rukama kamenu nebo korenu, aby se vyskrabal nahoru...ale ty vyhledy! Rozhodne to stoji za tu kazdou kapicku potu. A v 36 stupnich nahore na slunicku dokonce i docela rychle ususite to uplne propocene tricko. 

Neni to uplne misto, kde byste na vrchnolku na skalach bylo sami....ale uplne procesi to taky nastesti nebylo. A ostatne nektere s fotek bez spolecnika neporidite. Zvlast tu slavnou na tom trcicim kameni. To je asi nejznamejsi fotka, z tohohle mista. A verte mi, vypada to nebezpecneji nez to ve skutecnosti je, myslim, ze byste musel byt docela umelec odtamtud spadnout..... Misto, ze ktereho se foti, a ten sutr, na kterym se pozuje, jsou od sebe asi minutu chuze, respoktive musite obehnout tu skalu takovy pruzorem...takze zapomnete na samospoust. Vrazila jsem tedy telefon do ruky jednomu panovi, a taky se nechala vyblejsknout! ...nekdo by rekl uplne instragramova fotka! No, tak daleko ja nechodim, ale myslim, ze nektere fotky vyhledu se povedly. Nekonecne zelene kopce, nebo spis takove trcici zelene vyrustky. A v dalce more, ktere sice na tu dalsku nevypada tak modro-modre jao kdyz jste primo u nej, ale i tak pohled do kraje krasny. Na to, ze jste vlastne jen v nadmorske vysce kolem 600 m to je paradni vyhled. 

Hlavni vyhlidka jsou vlastne takova tri mista na skale, a z kazde z nich je videt troch una jinou stranu. Uplne 360 view to neni, vlastne koukate jen na vychodni stranu k pobrezi, ale ne ze by to vyhledu nejak skodilo. A jak nahoru jste se vyskrabali samozrejme nejlip poznate pri ceste dolu! Jako kamzik obcas hopsate po kamenech, obcas misute davat pozor, abyste se neprerazili o koreny nebo se pridrzujete o ohlazene kmeny palem....ale nakonec se ocitnete zase tam, kde jste rano zacinali.

Odhlasite se u te same slecny, a pokud jste jako ja, dost vam bodne koupacka! Nejblizsi plaz je neco kolem 2km chuze, takze jsem se vydala smerem Tubkek Beach. Opet pisecna plaz, tentokrat trochu vic civilizovana, protoze kousek je residencni arela pro turisty, ale kdyz se zasijete na okraji tak to se zalidnenim neni vubec spatne...bylo neco kolem treti, kdyz jsem se pohupovala na slanych vlnach a mzourala do slunicka. V prubehu odpoledne lidi jeste ubylo, takze, kdyz jsem si vyrazila pro kokos, plaz byla skoro prazdna. Povegetila jsem si na slunicku v pisku zbytek odpoledne, pak si na cestu v mistnim baru na plazi dala jeste jeden melounovy smoothie, a to uz se ale slunicko zacalo klonit k zapadu, a tak byl case se vydat zpatky, odsolit se, nakrmit se, a pak spat...nabrat silu na dalsi vylet!

Vyhled na Ao Nang beach pri snidani

Prvni vyhled!

Druhy vyhled!

Jesterka s nestovicema!....a je ziva!

A jsme nahore! Na to, ze bylo 36 stupnu a byla jsem zpocena jam mys, na ty fotce jeste nevypadam tak zle!

Vyhledy na zelene kopecky

A to je to slavne misto, kde chce mit kazdy, kdo pokori Dragon Crest, svoji pamatecni fotku!

Vyhledy....krasne vyhled, co stoji za tu drinu se sem dostat!

..no a koupacka na zaver, za odmenu, zejo!

....a kokos, to je preci jasny!

Thajsky Krabi - day 2

Usinat s sumenim more a probouzet se s tropickym cvrkotem ma v sobe neco relaxacniho, protoze i kdyz jsem se probudila brzo rano, pripadala jsem si krasne svezi, a to byl teprve prvni den! Jak jinak - vyrazila jsem se probehnut po plazi a pak vesnici dal. Byl vsedni den tak jsem potkavala nejruznejsi vozitka, co transportovala deti do skoly, a mistni, co si na trhu nakupovali roztodivne veci k snidani nebo se loudali k rannim ritualum do mistni mesity.

Rozhodla jsem se vyrazit smer Railay Beach co nejdriv, a ulovit snidani az na miste. Vyhodou bylo, ze lode timhle smerem mirily z mista, ktere bylo asi 10 minut chuze po plazi, takze jsem se neco pred devatou rano priloudala tam, a spolu s peti dalsimi se nalodila do 'longtail' boat smer Railay. 

Railay Beach je jedno z nejikonictejsich mist Thajska. Plaz s bilym piskem a piskovcovymi utesy trcicimi z tyrkysove modreno more je typicka 'this is Thailand' fotka, takze se neda ocekavat, ze plaz budete mit sami pro sebe. Ale kdy se prenesete pres tu turistickou stranku, ze navstevu to rozhodne stoji. Railay neni pristupna jinak nez lodi a cela oblast nabizi na jeden den vlastne docela veci k videni. Hlavni jsou samozrejme nadherne plaze, na kterych si pripadate jako v tropickem raji (az na ty lidi teda), ale rozhodne se vyplati se porozhlednou i v okoli. Pres utesy na zapadni strane Railay vede takova kozi stezka, kudy se se pres vyhlidku prelezt na druhou stranu na Tonsai beach. Ta je o poznani klidnejsi a autentictejsi, s pomalovanymi hipster bary a pohodovou hudbou. Na okolnich skalach, co se tyci nad plazi, typicky visi nekolik horolezcu, v mori krome rachajicich lidi obcas zahlidnete kajak, obcas na melcinu pripluje longtail boat vysadit do pisku dalsi navstevniky. Ale je to pohodicka a plaz je vlastne docela prazdna.

Z Tonsai beach, ktera je na severo-zapade Railay se da asi 40min jungle trekem projit pred kopec na druhou stranu, odkud mi odpoledne lodka mirila zase zpatky. Uzka pesinka a tropicky les jsou prijemnou zmenou od utesu a pisku, stezicka se vine nahoru do kopce, kde je bohuzel vyhled na zatoku videt jen skrz stromy. Odtud se pak prudkym sesupem, kde bylo videt, ze se tudy klouzalo uz par lidi (a nechci vedet, jak to vypada za mokreho pocasi!) dostanete dolu a z jungle se pak cesta napoji na pesinku zpatky k pobrezi. Cesta vede kolem Diamond cave, krapnikove jeskyne, dovnitr jsem teda nesla, asi hlavne kvuli casu, ale od pohledu mi to pripomnelo nase Konepruske jeskyne.

Misto jeskyne jsem totiz chtela stihnout vylezt na vyhlidku nad zatoku na vychodnim pobrezi. Vedla tam stezka, ktera na prvni pohled vypadala jako prudky sraz plny korenu...nastesti bylo sucho, ale chapu, proc maji dole ceduli, ze za mokreho pocasi se tam nesmi.... Vystup je spis splhani nez chuze, prelezatek obri koreny a vetsinu casu jste na vsech ctyrech a pridrzujete se nebo pritahujete o kameny nebo koreny. Ty jsou casto tak ohlazene, jak se jich chyta spousta lidi, ze obcas klouzou i suche. Byla jsem rada, ze jsem se prezula, ac teda par zoufalcu tam lezlo v gumovych zabkach, sanadlech, a nekteri borci dokonce bosky...coz mi prislo ze s bezpecnosti nema nic moc spolecnyho, ale tak budiz... Po nedele pul hodine se vyskrabete na vyhlidku, ktera teda stoji za to! Vyhled na celou modro-modrou zatoku pod vami je parada! A pak uz se zbyva jen opatrne seskrabat dolu...vzdycky si pri tehle sestupech vzpomenu, jak nas rodice ucili slezat prudke schody na chalupe, kdyz jsme byly s Market maly....jak jsme lezly hezky pozadu, jeden schudek po druhem.

Po sestupu jsem po pravde od te suche hliny a oranzoveho prachu, smiseneho s potem, byla jako prase...a protoze mi zbyvala jeste chvilka casu, prosla jsem to na treti plaz, Pranang beach. Slunicko uz tehdy bylo nizko, a na spatne strane, takze fotky uplne nevysly, ale plaz je z jedne stray ohranicena obri skalou, s krasne vyrysovanymi utvary, a v jednom z nich je dokonce vmacknuty chram s par soskami.

No, a ac bych si klidne jeste hovela ve vode nebo v pisku na plazi, posledni lod odjizdela ve tri takze jsem si sbalila veci a vydala se zpatky na vychodni plaz, odkud jsme s blizicim se odlivem, a slunickem, co se zacinalo klonit, zamirili zpatky. Na zaver vyletu jsem se jeste stavila na vynikajici ovocny smoothie a pak uz bylo vlasne docela fajn se vyrazit odsolit do sprchy a krome par dalsich kokosu ulovit i neco k veceri....s samozrejme si pohovet v houpaci siti a koukat na zapad slunce, zejo!

...no musim rict, ze Krabi za me teda zatim dobry!

Ranni cekani na lodku smer Railay

Pohled z lodi, Railay pred nami

Typicka Railay fotka

Na tuhle snidani se vyplatilo pockat! 

Cesta smerem na Tonsai...musite projit vodou na tu pesinku v dalce mezi stromy...no vyplati se mit plavky a volne ruce, aby kdyz prijde vlna jste se mohli pridrzet skaly, jinak vas to na mi primlaskne...

Horolezci nad Tonsai beach

Vyhled na Tonsai beach

Horolezi jako opice...

'Be Free Bar' na Tonsai beach

 

Typicka ulicka  ve vesnicce u Tonsai beach

I cesky to tu maji...a pravda, cestina me tady za usi zatahla mnohokrat!

Co dodat...

Tenhle fesak mi uplna zapozoval na slunicku!

Vstup do Diamnod cave...Konepruske jeskyne v Thajsku!

...splhani na vyhled na zatoku

Vyhledy..

 

...vyhledy..

...a splhame dolu!

Smoothie na zaver vyletu!...s mym skvelym reusable brckem, samozrejme!

Zapad slunce z houpaci site

Spolecnicek na vecer