Live your dreams: na par hodin v beloved Sydney

Nevim, kolik hodin spanku to bylo, ale rozhodne moc malo na to, abych se svuj stav nazvala 'feeling fresh'...ale tak nezbyvalo nez doufat, ze se to za dve hodiny cekani na letisti trochu zlepsi, nez si v letadle trochu schrupnem! Ulice byly jeste potemnele, kdyz jsme klickovali centrem a mirili smer letiste. Na letisti bylp par podobne vyvoranych mysi, ale jinak docela pusto. Zjistili jsme, ze nam batohy odbavi rovnou do Singapuru, coz byl pozitivni bonus. No, a pak uz nezbylo nez - s tezkym srdcem a zamacknutou slzou - projit pres odlety a imigraci. Jako nechtelo se mi pryc, ale tak nedalo se nic delat, a vidina, ze mame jeste cely den jako meziprstani v Sydney, situaci trochu zlehcovala.

Rozvalili jsme se na pohovky u gatu a cajik, co jsem popijela pomalu zacal hladinu moji freshness zlepsovat, takze kdyz jsme nastupovali do letadla, byla jsem uz docela zpatky pri smyslech. Koukali jsme z okynka na zatazenou a destivou oblohu - i Zeland plakal, ze musime pryc! Ale tak rikali jsme si, ze lepsi odjizdet takhle, nez za slunecnyho dne, co by cloveka jeste vic vabit zustat.

Dlouho jsme jeste z okynka sledovali vzdalujci se krajinu...nejdriv mesto, ktere se rychle zmenilo v rozlehle plane s pastvinami, postupne se vlnici v kopecky, a nakonec hradbu hor, co se tahla az k zapadnimu pobrezi.... A pak jsme preleteli nad more a zeme kiwisku se ztracela v dalce a v mracich.... zase nekdy priste - a uz ted jsem si byla jista, ze nejake priste na Zelandu rozhodne bude!
Bye bye New Zealand, you've been amazing! And I'll be back one day!

Je to neco pod tri hodiny z Christrchurch do Sydney a s casovym posunem k tomu jsme v Sydney dosedli neco pred pul devatou rano. Let do Singapuru jsme meli az odpoledne, takze skvela prilezitost se vydat podivat do Sydney. Pro me sice uz po nekolikate, ale tohle mesto se neomrzi, a bylo bezva, ze si ho Martin aspon tahle letmo prohlidne taky.

Zamirili jsme rovnou do centra, kde mel Matin nahledany nejaky kaficka, co odpovidaly jeho high standards, a kde jsme mohlo ulovit Aussie style brunch - jak jinak nez avo toast zejo! Ac jsme vlastne moc nespali, kaficko nas docela nabudilo, takze jsme se vydali smer Botanic garden a Sydney Opera House. Prosli jsme to moji typickou ranni behaci trasou podel pobrezi pres vybezek Macquarie Point, odkud je Opera pekne videt z dalky jeste s pozadim Harbour Bridge a vlastne tak nejak cele Sydney skyline. Oproti mym rannim behum v sest rano tu teda bylo o dost vic lidi, a hlavne lodi! Ale Opera tam porad byla, ikonicky zdobici mestske panorama. Botanickymi zahradami jsme to prosli az na opacnou stranu zalivu, koupili si zmrzku a sedli s s ni na schody pod Operu - jako kdo to ma zmrzka u Sydney Opera House! Martin si tak trochu prozival emoce, co jsem mela ja, kdyz jsem tu byla poprve - tolikrat tuhle budovu vidite na fotkach...a ted tu proste jste, u ni, a muzete si na ni proste fakt sahnout! Vlastne to bylo pekny videt to nadseni, ne ze ja bych nebyla, ale precijen kdyz to zazivate poprvy tak je to tak nejak jiny. A byla jsem rada, ze jsme ty letenky nakonec bookli takhle, i za tech par hodin to stalo!

Sydney Opera House a Harbour Bridge

 

To se neokouka!

Tentokrat s lodema, cruises a lidma - ale o tak - je to proste dobry!

Martin na schochech pred Sydney Opera House - that feeling to see that building for the first time!

Na moc vic jsme nemeli cas bohuzel, takze jsme to od Opery jen prosli na vlak na Circular Quay a zamirili zpatky na letiste. Takze takovy nizky prulet, ale aspon tak!
Mam Sydney rada, a rada se sem vracim, takze kdyz se mesto vzdalovalo v dalce a Harbour Bridge s Operou byli jako na detskem modelu, byla jsem rada, ze se sem jeste zacatkem dubna chystam pracovne.....to jsem ale netusila, ze situace nabere obratky tak, ze nikam nepojedu. Takze ted pisu tyhle radky, pritom jsem zrovna ted touhle dobou mela sedet v letadle ze Sydney do Singapuru, po tydnu a vikendu stravenem v Sydney.... No, nevyslo to, ze! Ale tak treba priste, a Australie, stejne jako Zeland, je pro me rozhodne destinace, kam se jednou chci vratit!

Mesto zmizelo v dalce, my proleteli mraky a uz byla vsude jen nacechrana cukrova vata.....
Jojo, dovolena konci.....bye bye Sydney, bye bye Kiwisci....thank you for having us! We will be back!

Pristali jsme sice pozde, ale tak zaver takovyhle dovoleny si zaslouzil vic nez jen jist spat! A uz dlouho mi v lednici stala lahev sampanskyho, kterou jsem dostala...a tak nejak cekala na prolezitost, kdy by stalo za to ji otevrit.... No, a myslim, ze naprosto super dovolena na Zelandu byla vic nez duvod ji odbouchnou!

Takze diky a na Zeland, kamo! #iloveit