Rozhodla jsem se vyrazit na vylet...a protoze to byl narocny tyden, jak pracovne tak spolecensky, meli jsme tu supplier symposium, tak to bylo busy...tak se prodlouzeny vikend na Tioman Island v Malajsii zdal jako dobra odmena!
Na ostrov se jde dostat ze Singapuru relativne jednoduse, autobus vas za nejake tri hodinky doveze az na Mersing jetty, kde prestoupite na lod, a za dve hodky uz vystupujete na plazi...no, tak uplne takhle easy to neni, ale skoro. Prvni hacek byl v tom, ze autobus odjizdi z centra asi v sest rano...coz kdyz jsem z vecere se suppliers prisla v jednu, usnula na hodinu na pohovce (to, ze to druhe limoncello bylo navic jsem vedela uz kdyz ho objednavali!), vzdala baleni, nastavila budik na ctvrtou - krasne dve hodinky spanku - a vytuhla. Nastesti na cestovani tady toho zss tak moc nepotrebujete, takze jsem rano sbalila batoh a hned jak se autobus rozjel vytuhla a probudila se az na hranicich k celni kontrole, a pak vesele chrupala az k trajektu. Ridic nam rozdal lodni listky a dokonce jsme dosatli i mapicku se zastavkami na ostrove, je tam 5 mist na kterych se da vystoupit, podle planku bylo Tekek jetty, odkud jsem kousek mela domluvene ubytovani, treti zastavka. No, trajekt bohuzel mel zpozdeni, tak to trochu zdrzelo proces, dalsi lehkou vadou na krase bylo ze v kabine byla klimatizace jako naprosty mrazak...klasika, venku hic a my byli jak mrazenky! Ale asi nejvetsi hacek byl, ze se ukazalo, ze nezastavujeme podle poradi nakresleneho me mapce...tak to chtelo trochu davat pozor, aby me vysadili na sprave zastavce, coz se ukazalo nakonec jako easy protoze to byla konecna (jak z treti zastavky najednou udelali posledni nevim, ale tak Malajsie asi...).
Bydlela jsem v takovem bungalowku primo u plaze, co byla asi 10 minut chuze od jetty. Meli jsme plaz uplne pro sebe, coz bylo super, a jeste vic super byla houpaci sit, co jsem mela na lenoseni! Areal, jestli se to tak da nazyvat, se jmenoval Coral Reef a hned jak jsem s brylema a snorchlem yrazila do more jsem zjistila proc! Koralove utesy byly doslova na doplavani! V Malajsii na Borneu jsem koraly uz v mori videla, ale spis jen tak jednotlive na kamenech, jako utes - proste fakt kus skaly obrostly koraly - to jsem videla poprve. A lituju, ze jsem nemela podvodni fotak! Vycachtana jsem vyrazila ulovit ovoce na rano a hlavne prozkoumat, kde zacina trek, na kteryu jsem se dalsi den chystala. Vratila jsem se a slunicko pomalu zapadalo a obloha mela uzasnou barvu, jo, zapady slunce na plazi se proste neochodi! Pak me ale dohnala unava a myslim, ze uz v devet jsem spala jako dudek.
Probudilo me sumeni more, a slunicko, co se pomalu vyhupovalo na oblohu. To chcete! Cas na ranni beh, ze! Probehla jsem pres kopec do vedlejsi vesnice a pak bezela dal po plazi, az kdyz se cesta stocila a golfove hriste prebehla jsem na pesinku, ktera jak se ukazalo vedla po upati hory (ostrov je dost kopcovity, uprostred jsou hory s nejvyssim vrcholem asi 3500mnm) dal takovou bushi, kde jdem vyrusila par opic, potkala par opustenych plazi, a kdyz se cesta zdala koncit, proste jsem se otocila a bezela zpatky..Zpocena jak mys jsem po ranni desitce hupsla do more a pak sbouchala celiu ctvrtku melounu, mnam! Nez jsem se ale vydala na cestu jungli na druhou strani ostrova, musela jsem si dat neco poradnejsiho k snidani. Vedle Coral Reef domecku byla primo na plazi Tioman Cabana podnik, co me zaujal uz kdyz jsem den predtim sla kolem. Teda, ne jidlem, ale projektem, na kterem se tam particka dobrovolniku podili. Uz kdyz jsem sla z jetty, potkala jsem spoustu odpadkovych kosu na plast, plechovky a sklo. Ve meste by vas to asi tak neprekvapilo (ikdyz i v Singapuru byste byli obcas prekvapeni...), ale na takovehmle ostrove to proste nejak moc nesedi.... Ukazalo se, ze jeden mistni nadsenec tu rozjel projekt na recyklaci hlavne plastovych lahvi, ktere nadrti a pak nalisuji jako stavebni material na budovy. A soude podle domu, kteremu stalo uz druhe patro a cas strechy, to funguje! Dala jsem se do reci s dvema holkama, co tam sedely pod slunecnikem a tridily plasty podle barev. Prijeli sem na par mesicu dobrovolnicit, bydli v Tioman Cabana, pomahaji tamv kuchyni obcas a jinak pomahaji pri cisteni plazi a pak tridi odpad na recycklaci. Ze sklenenych lahvi na pivo sestavuji takove 'kvetinace' na rehabilitaci mistnich koralu, ktere jsou pak s pomoci par mistnich potapecskych instruktoru z Tioman Cabana spousteny do more na vybrana mista, kde by se koraly mohly uchytit. Spolu s mitnimi 'supermarkety' se sanzi spolupracovat na sbirani a recycklasi plastovych tasek, no ale ze vseho nejvic asi frci premena plastovych lahvi na takove ..no slisovane plastove desky, co pak skupinka misntich delniku pouziva jako stavebni material. No ..asi si dovedete predstavit, byla jsem nadsena! Jasne, miniprojekt, ale jak se rika - every little counts! Takze kdyz holkz rikaly, ze 15% z ceny v Tioman Cabana bistru jde na financovani toho projektu, bylo jasny, kam jdu na snidani! No, a pak uz byl nejvyssi cas vyrazit. Jungle trek zacina od mistni mesity prudkym stoupanim, takze jsem behem hvilky byla zpocena jako mys. Nikde nikdo a pesinka vypadala jako ze tudy nejakou chvili nidko nesel. Ale mezi stromy se tahlo elektricke vedeni, tak jsem si rikala, ze asi vede do te druhe vesnice. Po chvili jsem si ale vsimla, ze mam spolecnost - po tom vedeni si to stradoval opicak, jako nejaky muj predjezdec. Vzdycky kdzy jsem zpomalila nebo zastavila, zastavil taky. Az kdyz se pak v jednom useku vedeni oddelilo, nase cesty se rozesli a ja pres koreny a pesinkou mezi lianami pokracovala sama . Ne uplna na dlouho, dosla jsem francouzskeho tatinka s dvema kluky, museli byt chudaci uplne uskvareny protoze sli v dlouhych kalhotech! Funela jsem si to kolem nich do kopce, zpocena jsem byla, no klasika, tropy! Nakonec jsem se vyskrabala nekam kde to vypadalo, ze se profil bude obracet. Dokonce se trek napojil i na 'silnici'...coz v misntim podani byla proste zpevnena cesta. A pak uz jsem jen klesala dolu z kopce na druhou stranu ostrova. Po ceste jsem si udelala zachuzku k mistnimu vodopadu, sle jinak si to pak sesupajdila az do vesnice k pobrezi. To bylo uplne jine nez na te strane ostrova, kde jsem bydlela. Talhle strana byla bliz k oceanu a tak na mori buracely vlny, ktere mlely bily pisek a na okrajich plaze se rozbijely o skaliska. Bylo mi hic a byl cas na koupani! Nasla jsem si tak mistecko na plazi, kousek od Bushma Cafe a vyrazila zkusit neztratit plavky do vln! Houpala jsem se na vlnach a lenosila v pisku s knizkou a uzivala si pohodicku...a susila svoje zpocene obleceni! A kdyz jsem byla vycachtana, a kdyz odpoledne pokrocilo, zacala jsem se balit na cestu zpatky. Cesta sem mi trvala pred kopec asi 3 hodiny atak jsem pocitala neco podobneho na cestu zpatky. Doplnila jsem si vodu, oblekla suche obleceni, ktere teda bylo v prvnim kopci zase durch...a sinula jsem se do kopce. No, jako jestli si myslite, ze ten ostrov je placka, tak ani nahodou! Tentokrat jsem to vzalapo zpevnence, moc aut tu nejdezdilo, obcas kolem profrcel pick up ctyrkolka, co prevazi hosty s jedne casti ostrova na druhy, obcas kolem proprdi motorka...ale jinak kracite vesmes pralesem. Nejdriv se teda musite vydrapat do kopce, ale kdyz pak cesta zacne klesat, skoro si rikate, ze byste radsi sli do kopce nez tohle, protoze je to dolu dost sesup a naloz na kolena! A co teda vubec nechapu je jak to ty prditka motorky vyjedou! Mnohokrat poitkate ceduli ktera vasm hlasi 40% nebo az 45% klesani nebo stoupani! Jet to na motoce nahoru tak se bojim, ze z ni priste sklouznu, jak to je prudky! V jednom kopci takhle proti me jely dve holky, evidentne turistky (ostrov je udajne nejlepsim mistem na potapeni a snorchlovani v Malajsii takze sem jezdi dost turtistu i z Evropy a ze Statu, zvlast ted, kdyz byla jeste prazdninova sezona tu byli plno Francouzu a Britu), ktere to do kopce nejak malo rozjely a najednou to nejelo, ta vzadu za jizdy seskocila, aby byly lehci, ale ani to nestacilo a motorka najednou nejen zastavila, ale proste se svalila na tu holku, co ji ridila! Jako ne uplne na ni, stihla uskocit, ale ty brdo, nevim jestli tohle ma s bezpecnosti neco spolecnyho! Pohotove je dojel kamarad ktery jim povaleny stroj pomohl zvednout, tak jsem sla dal, ale jako Malajsie no!...
Zpatky jsem dorazila kolem pul sedme, takze jeste cas na obhlidku koralu, protoze ty se neokoukaj! Brazdila jsem more se svym cheap Decathlon snorchlem a blazena pozorovala ruzne tvary a barvy koralu, sasanky co se otviraly a zaviraly podle slunce, co na ne dopadalo, a taky Nemo pruhovane rybicky co rejdily v rasach. Misty se u dna line valela morka okurka nebo morsky jezci s obrimi bodlinami. Jo, podmorsky svet je paradni! A jak rikam, musim si poridit podvodni fotak abych to mohla zachytit! Zapad slunce jsem pozorovala v houpaci site, pak vyrazila na veceri a melounovy fresh vedle do Tioman Cabana, a v deset jsem spala jako dudek!
Rano me probudilo zase sumeni more a tentokrat teda i stipance a nohou! Ale to samozrejme nezabranilo rannimu behu tentokrat na druhou stranu, opet po plazi samozrejme! A tentokrat byla odmenou cerstva papaya! Mnam! No, nechtelo se mi, ale nedalo se nic delat, musela jsem balit. Naposledy jsem si jeste sla porejdit mezi koraly a pohoupat se na vlnach, behem cekani na trajekt jsem si jeste dala svacinku a vyzunkla cerstvy kokos a pak uz se Tioman Island jen ztracel v dalce jak jsme si to brazdili smerem k Mersing jetty. Tam nas hned u vychodu odchataval ridic autobusu, co si odganizovane odskrtavat vsechny na seznamu. Bohuzel se ale ukazalo, ze tri lidi z naseho autobusu jsou az v dalsim trejaketu, takze jsme musela 40 minut cekat...no, Kindle je dobry spolecnik na tyhle chvile. A kdyz jsme se pak konecne rozjeli a zamirili smer Singapur, koukala jsem z okynka na zapad slunce a podrimovala. Stipance vypadaly zlovestne otekle a svedily az to bolelo....tohle nejsou komari...ale zatim jsem to neresila, prekernejsi bylo ze udajne byl sileny provoz na hranicich a ocekavalo se zpozdeni. Musim rict, ze kolonu na hranicich jsem zazila....ale tohle teda predcilovsechny zazitky! 5 hodin cekani a zmatek, ktery jsem nidky nezazila. Ze musi z autobusuvsichni vystoupit a projit kontrolou neni divne, ale kdyz jsem prosla zpatky na podzemni parkoviste, kde krome miliardy lidi hledajici svuj autobus stalo asi padesat velmi podobne vypadajich autobusu, vsehcny nastarovane moroty samozrejme tak si dovedete predstavit ten vzduch....no jako muj prvni dojem byl, ze nejen ze nevim hjak najdu nas autobus, ale i kdyz ja ho najdu tak sance ze ho najdou vsichni (autobus nesmi odjet dokud neni posadka kompletni)...je asi nulova! Nakonec jsem usoudila, ze se musim prodrat dopredu k mistu kudy autobusy do parkoviste vjizdi, neb to byla jedina sance autobus odchytit. To se po chvili ukazalo jako dobra taktika, no a po krasnych 45 minutach jsme verte nebo ne byli kompletni a mirili na singapurskou stranu kontroly. Tam jsem prosvistela pres elektronickou pasovoyu kontrolu a do autobusu uz se nevracela, usoudila jsem ze rychlejsi bude vystoupit tady a ulovit Grab....coz bylo spravne rozhodnuti, a tak jsem v nedeli v pul druhe rano po dloooouhe ceste dorazila domu. Jako Tioman super, ale nedele vecer na Johor Bahru (hranicni prechod Singapur-Malajsie) nidky vice!
No, a jako tresinka na dortu byly ty stipance,....ktere opravdu nebyly od komara, a musim rict ze jsem nidky takhle postipane nohy nejen nemela, ale ani nevidela....nejsem alergicka, ale ty brdo.. A protoze jsem muslea v pondeli do kancelare, a tam vydesila par kolegu, cestou z prace jsem zamirila k doktorce, aby mi neco na tu agonii dala, protoze to bylo fakt peklo. I ona byla docela vykulena a ptala se, kde jsem k tomu prisla, coz se mi trochu ulevilo, jako jit k dokrotovi s kousancem a nechat si predepsat fenistil by mi prislo trochu prehnane... Udajne me pokousaly sand flies, coz jsou breberky zijici v pisku a Evropani na t nejsou zvykli tak to obcas reaguje takhle..no nafasovala jsem leky na alergii (hned dvoje ruzny!) a takovou lotion, ktera vypada jako bila barva na zed, udajne se pouziva na nestovice... pak antibiotickou maticku.. No hned jak jsem prisla domu jsem se nabalzamovala a musim rict ze to byla neskonala uleva! Sice jsem vypadala ako kdzy bych si stoupla do bile barvy az po polku stehen, ale co...hlavne ze jsem mohla spat bez te svedive bolave stipancove agonie!
Takze tak....jaky jste meli vikend vy!?
 |
| Moje bydleni...luxus! |
 |
| Zapady slunce se neochodi! |
 |
| A celou ctvrtku jsem slupla! |
 |
| Typicky...! |
 |
| Zacatek jungle treku...na tom veeni je videt ten opicak! |
 |
| ...a tady taky ,porad si to kvacil predemnou jako predjezdec! |
 |
| ..i stormy mohou mit tetovani! |
 |
| Schody v malajskem stylu... |
 |
| Vodopad...uz jsem zapomenal jmeno.. |
 |
| Domecky ve vesnici na drihe strane ostrova |
 |
| Plaz na druhe strane ostrova...vlny! |
 |
| Koral! |
 |
| No a tady je ten kppec dolu...docela sesup, a v dale vidite jak v Malajsii vypadaji svodidla! |
 |
| Vyhled na zaliv, kde jsem bydlela |
 |
| Zapad slunce z houpaci site, luxus! |
 |
| Ranni papaya..na plazi, zejo! |
 |
| Not too bad life, hey! |
 |
| Plaz pred mym bydlenim.... |
 |
| More...modro modry slany more...bozi! |
